Hlavní obsah

Kandidáti na Hrad mohli mít i záporný počet podpisů

Právo, Novinky, Jan Rovenský, Jiří Mach

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Ministerstvo vnitra při počítání chybovosti podpisů v arších postupovalo nelogicky. Místo aby podíly chyb ve zkoumaných vzorcích zprůměrovalo, tak je sečetlo. Teoreticky se tak mohlo stát například to, že by úřad musel konstatovat, že kandidát získal záporný počet podpisů.

Foto: Stanislav Peška, ČTK

Pokud by se čísla průměrovala, Jana Bobošíková by se mezi kandidáty dostala.

Článek

Ústavní právníci tvrdí, že zákon, podle nějž ministerstvo vnitra postupovalo, je zmateně napsán a připouští oba způsoby - sečtení i průměrování. Zdravý rozum ale velí vybrat si průměrování.

Podle ústavního právníka Jana Wintra resort chybně odečítal hlasy. „Ministerstvo si zákon vyložilo špatně, mělo stanovit průměrnou procentuální chybovost v obou vzorcích, o čemž svědčí i důvodová zpráva k zákonu. Pokud tedy má někdo v prvním vzorku 10 procent chyb a ve druhém 20 procent, měl resort odečíst 15 procent hlasů, nikoli 30 procent,“ řekl Právu

Podle Wintra by v opačném případě mohla nastat absurdní situace. „Podle této logiky by v případě, že v prvním vzorku byla chybovost 60 procent a ve druhém 70 procent, měl kandidát 130 procent neplatných hlasů - tedy záporný počet. To odporuje zdravému rozumu,“ dodal.

Matematik: Mohli to umocnit na třetí

Sčítání procent nechápe ani matematik Jan Houštěk. „Jestli to udělali fakt takhle, tak je to blbost. To je naprostý nesmysl, to nemá vůbec žádné opodstatnění ani z hlediska statistiky, natožpak z hlediska nějakého selského rozumu,“ divil se Houštěk.

Ale rozhodně prý z nařízení neplyne, že by se měly procentuální podíly sečíst. „Nedokážu si představit, čemu by takový přístup odpovídal. To pak můžete udělat libovolnou operaci, můžete všechno vynásobit padesáti a umocnit na třetí. Ale výsledné číslo by mělo mít nějakou interpretaci,“ řekl Právu Houštěk.

Bobošíková by prošla

Ředitel odboru všeobecné správy Václav Henych řekl, že resort sečetl procenta vyjadřující chybovost u obou vzorků. Pokud tedy například Tomio Okamura měl v prvním vzorku chybovost 19,3 a ve druhém 22,9 procenta, odečetlo mu vnitro 42,2 procenta hlasů. Kandidát sesbíral 62 tisíc a bylo mu započteno jen 35 tisíc.

Správně ale ministerstvo mělo, jak napovídají základy matematiky, číslo zprůměrovat a odečíst 21,1 procenta.

Pokud by se tohoto postupu ministerstvo drželo, prošla by mezi kandidáty Jana Bobošíková. Okamurovi ani Vladimíru Dlouhému by tento postup nepomohl a na 50 000 potřebných podpisů by se ani tak nedostali.

Je to podle zákona, tvrdí vnitro

Mluvčí vnitra Pavel Novák v pátek odmítl, že úřad chyboval. „Je to jedna z možných interpretací zákona,“ řekl v České televizi. To, zda vnitro postupovalo správně, podle něj ukáže rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Zákon říká, že pokud jsou ve vzorku nejméně tři procenta chybných údajů má je odečíst od "od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích".

Podle ředitele odboru ministerstva vnitra Václava Hanycha je pak v důvodové zprávě k zákonu "natvrdo napsáno, že je to součet".

Jak by se změnily počty podpisů při průměrování chyb
Jana BobošíkováTomio OkamuraVladimír Dlouhý
Počet odevzdaných podpisů56 19161 96659 165
Podíl chyb v 1. kontrole7,7 %19,4 %16,2 %
Podíl chyb ve 2. kontrole11,5 %23 %18,4 %
Součet chybovosti19,2 %42,4 %34,6 %
Konečný počet hlasů při součtu chybovosti45 42935 75138 687
Průměr chybovosti9,6 %21,2 %17,3 %
Počet hlasů, kdyby se chybovost zprůměrovala a nikoliv sčítala50 79748 83048 930

Odborník na ústavní právo Vladimír Balaš ČTK řekl, že podstatné je, co říká zákon, a ne důvodová zpráva.

Ústavní právník Jan Kysela řekl, že text je nejasný, a bylo by dobré počkat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Na něj se hodlá právě kvůli podivným počtům obrátit Vladimír Dlouhý. Řekl, že chce, aby se věc vyjasnila.

Jak se počítaly chyby
Ministerstvo při kontrole nejprve vyřadilo všechny záznamy, kterým chyběl některý z povinných údajů - jméno, adresa, datum narození nebo podpis - a především ty, které škrtli sami kandidáti. Výsledné číslo se považovalo za počet osob, které kandidáta podpořily.
Z tohoto počtu vzali 8500 náhodně vybraných jmen a ručně se kontrolovala pravost údajů, či jejich duplicita. Kontrolovalo se, zda osoba je občanem ČR, dosáhla věku 18 let, je právně způsobilá a kontrolovala se existence osoby v registru obyvatel.
Pokud byla chybovost menší než tři procenta, odečetl se výsledek od počtu jmen a kontrola skončila. V případě, kdy byla chybovost větší, se vzalo dalších 8500 jmen, a ta se opět zkontrolovala. Chybovost v prvním a druhém případě se sečetla a výsledné číslo se z celkového počtu odečetlo.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám