Článek
Okresní soud v Ostravě, který z podnětu firmy Grato řeší asi 8000 sporů o pokuty, přestal náhradu přiznávat po usnesení Ústavního soudu v jiné, podobné věci. Černí pasažéři díky tomu nemuseli několikanásobně přeplácet výši uložených pokut. ÚS se nyní konkrétně zabýval sporem, v němž firma Grato k pokutě 1008 korun (jízdné 8 korun a 1000 korun maximální pokuta) žádala od černého pasažéra ještě 7920 korun jako náhradu nákladů za právníka.
K projednávání ústavní stížnosti si jednatel stěžující firmy Marek Štaud (vlevo) a advokát Václav Sládek do jednací síně přinesli demonstrativně několik beden rozhodnutí okresního soudu, která byla na stejnou věc rozdílná. Toto gesto však nepomohlo.
„Jde nám o to abychom dosáhli jednotného postupu u soudů a dokázali předem určit jaká bude výše odměny pro advokáta,“ vysvětloval mimo jiné princip ústavní stížnosti advokát stěžovatelky Václav Sládek, který ovšem kvůli nemoci zastupoval v tomto případě u ÚS manželku, jenž obvykle až dosud většinou sama za společnost Grato jednala.
Jak Sládek při svém návrhu zdůrazňoval, nejde prý ani tak o zhruba deset miliónů, což je přibližně výše nákladů pro právníky ze všech zmiňovaných případů, ale především o princip, který by do celé problematiky vnesl řád.
Advokát není potřeba, vše jde "přes kopírák"
Okresní soud žalobě, proti jehož rozhodnutí si stěžovatelé ústavní stížností bránili, nevyhověl s vysvětlením, že jde o rutinní spor, v němž nenastala žádná výjimečná okolnost, jež by vyžadovala služby advokáta. Firma Grato uplatňuje své nároky prostřednictvím vzorového návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž mění jen údaje o dlužníkovi a další detaily. Podle ostravského soudu k takové agendě není potřeba specializovaného výkonu právníka.
ÚS se problematikou takzvaných formulářových žalob intenzivně zabývá asi půl roku. Na přelomu roku odmítl sérii stížností firmy Bazcom, která odkoupila pohledávky ústeckého dopravního podniku. Stížnostmi se bránila proti postupu Okresního soudu v Ústí nad Labem, který firmě jako první přestal přiznávat vysoké náhrady nákladů právního zastoupení, protože je nepovažoval za účelně vynaložené.
Používat selský rozum
„Ústavní soud v podstatě z ústavně právní pozice podpořil postoj obecných soudů, které rozhodovaly v této věci jako první a poslední instance, než se věc dostala k ÚS. Ten vrátil podle mého názoru v život racionální selské uvažování, kdy se pomalu opouští ve společnosti názory co je bílé a co je černé, co je fér a co je nefér a co je a není podnikání.
ÚS jasně řekl k nákladům řízení obecně, že se budou hradit pouze účelně vynaložené náklady a určil, že jde o náklady pouze nezbytné k tomu, aby procesní strana mohla před soudem hájit své ohrožené nebo porušené právo,“ uvedla k verdiktu soudkyně - zpravodajka Ivana Janů.
Soudci rovněž hovořili o zneužití procesního institutu, kdy procesní strana která, není v procesu úspěšná, by byla ještě mnohanásobně postižena mimo sankci, kterou umožňuje zákon. Janů však dodala, že se rozhodně ústavní soudci nezastávají černých pasažérů, ovšem ti mají také svá práva.