Zároveň vládu stihla kritika předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který odmítl tvrzení ministrů, že zvýšení platů ústavních činitelů je vynuceno rozhodnutím ÚS. [celá zpráva]

Například premiér Petr Nečas (ODS) trvá na tom, že změna zákona je nezbytná kvůli nedávnému nálezu ÚS, který zrušil platovou základnu vypočítanou jako 2,5násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Ta je podle soudců nízká.

Vláda proto dává Sněmovně na vybranou pět koeficientů – 2,51 až trojnásobek. Ale to by mohli poslanci omezit jen na soudce a sebe ze zvýšení vynechat. Jak už Právo uvedlo, základní plat poslance a senátora by se mohl zvýšit zhruba o 11 tisíc, ministra o dvacet tisíc.

„Ústavní soud zrušil platovou základnu v řízení, které iniciovaly obecné soudy. Neříkáme nic jiného, než že soudcům obecných soudů nelze platy snižovat. Netvrdíme ani, že se jim musí platy zvyšovat,“ prohlásil Rychetský v Českém rozhlase.

Řízení, stejně jako všechna předchozí, se podle něj týkalo výlučně soudců. „My jsme nerozhodovali ani o svých platech, ani o platech jiných ústavních činitelů,“ zdůraznil.

Ústavní soudce zákon řadí mezi ústavní činitele a neplatí pro ně pravidla pro výpočet platů jako pro soudce obecných soudů.

Oddělí se soudci?

Právě dohady politiků se soudci o tom, jak by měl nový zákon o platech vypadat, přivedly vládu na myšlenku, zda by nebylo lepší pro obě skupiny udělat samostatné zákony. I tuto otázku ale nechali ministři po včerejším jednání otevřenou.

Pro oddělení obou skupin do dvou norem se vyslovili Nečas, vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle nich by to bylo nejčistší řešení, které by zabránilo opakování tahanic kolem soudcovských platů.

„Jestli někdo zuřivě trvá na tom, aby všechny platy ústavních činitelů byly svázány do jednoho zákona, tak jsou to právě soudci,“ prohlásil Nečas. Jak Právu potvrdil prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník, soudci mají zájem na tom, aby zůstal společný zákon. Podle něj tak, jak byl před 17 lety přijat, je nastaven dobře, včetně sporného trojnásobku pro výpočet platů.

Zájem soudců spojit růst svých platů s ústavními činiteli je pochopitelný. Nevraživost veřejnosti by se totiž rozložila i na politiky.

To však soudci nepřiznávají. Všechny problémy podle nich vznikají nekoncepčními změnami. „Kdyby se do něho každý druhý rok nezasahovalo, tak platy budou kopírovat vývoj platů ve společnosti. Vždyť i ÚS připustil, že ve výjimečných případech lze platy soudců snížit,“ řekl Lichovník Právu. Připomněl ale, že do platů soudců se zasahovalo i v době ekonomického růstu, kdy ostatním lidem platy rostly.

„Jsem přesvědčen, že to spojení v jednom zákoně je dobré. Připouštím, že my jsme na tom v okamžiku, kdy jsme se dostali do jednoho zákona, vydělali, ale od té doby proděláváme,“ dodal Lichovník.

Také Kalousek poznamenal, že soudci si vynutili společnou platovou úpravu v době, kdy platy ústavních činitelů rostly. „Těžko si dovedli představit situaci, kdy ústavní činitelé budou pokládat za svoji povinnost solidarizovat se situací v zemi a budou si ty platy také snižovat,“ uvedl ministr.

Premiér je přesvědčen, že by se rozdělení do dvou zákonů dalo stihnout, pokud se podaří zkrátit lhůty v parlamentu a nedojde k ping-pongu mezi Sněmovnou a Senátem. I proto by přivítal širokou politickou shodu. Očekává však výživnou diskusi.

Pokud by byla přijata varianta s 2,7násobkem, jak předpokládal původní návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), pak by zvýšení platů přišlo státní rozpočet příští rok na 576,7 miliónu korun.

Soudcům, kterých jsou zhruba tři tisíce, by z toho náleželo 352,1 miliónu a třem stovkám politiků by přišlo 84 miliónů. Ústavní soudci by dostali 5,3 miliónu Kč. O zbytek by se podělili prezident, státní zástupci a vybraní šéfové některých státních úřadů.