Předsedkyně Sněmovny, jak už Právu řekla ve středu, by byla nejraději, kdyby se Rath schůze vůbec neúčastnil, protože jeho případné vystoupení by mohlo mařit účel vazby. Nicméně politici prý chtějí eliminovat rizika, kdy by si Rath stěžoval u Ústavního soudu a všechny dosavadní kroky by teoreticky mohly být zpochybněny. [celá zpráva]

"Mám s tím problém, ale zda bude umožněno Rathovi účastnit se schůze, je věcí ředitele věznice, nikoli poslanců," řekla Němcová Právu. Ve čtvrtek poznamenala, že by byla ráda, kdyby Rath už nikdy nepřekročil práh Sněmovny.

Veřejné jednání chce ČSSD a TOP 09

Některé kluby už mají jasno, že jednání týkající se Rathovy kauzy by mělo být veřejné. Jednoznačně to podporují zejména sociální demokraté, k takovému názoru se podle šéfa klubu TOP 09 Petra Gazdíka kloní i jeho kolegové.

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek ve čtvrtek uvedl, že osobně je pro otevřené jednání Sněmovny. Státní zástupce musí podle něj posoudit, co je v souladu s Ústavou, aby odvrátil hrozbu Rathovy stížnosti. Zaorálek předpokládá, že průběh rokování dolní komory bude komplikovaný.

"V tuto chvíli bych to viděla spíš na veřejné jednání, ale musíme to probrat na klubu," řekla Právu šéfka klubu VV Kateřina Klasnová. Svůj postoj zdůvodňuje tím, že i kdyby bylo jednání uzavřené, je těžké si představit, že by informace zůstaly za zavřenými dveřmi a nikdo ze dvou stovek poslanců je nevynese ven.

Komunisté budou pro uzavřené jednání Sněmovny. "Budeme podporovat uzavřené zasedání. Kdyby bylo veřejné, tak by pravděpodobně státní zástupkyně oznámila, že Davida Ratha z vazební věznice nevydá," uvedl ve čtvrtek lídr KSČM Vojtěch Filip. Odkázal na to, že Rath splnil všechny tři podmínky vazby. Podle Filipa by navíc bývalý hejtman mohl mařit svým veřejným vystoupením vyšetřování.

Veřejné jednání bude pro ostudu

Někteří politici se ale obávají toho, že veřejné jednání bude znamenat nejen ostudu samotného Ratha, ale také celé země. Předpokládá se totiž účast zahraničních médií.

O uzavřeném jednání přitom budou muset poslanci v každém případě na začátku červnové schůze hlasovat. Neveřejné zasedání totiž zákon o jednacím řádu umožňuje, avšak takové jednání bývá jen velmi zřídka. Naposledy zažila Sněmovna uzavřené jednání v případě bývalého prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala. Ten se odvolal proti padesátitisícové pokutě, kterou mu komora uložila za znemožnění kontroly jeho úřadu, a své stanovisko chtěl sdělit výhradně poslancům.

V případě uzavřeného jednání jsou ze sálu vykázáni všichni kromě poslanců. Vyloučena je i přítomnost zaměstnanců. Je také vypnuta veškerá záznamová technika.