Text trestního oznámení Liška zveřejnil na Facebooku. Bartoš v článku označil časopis za „plný židovské nenávisti, pravdoláskařské propagandy, výsměchu a urážek“.

„Neskutečně mě ten člověk naštval. Ve chvíli, kdy jsem si přečetl email a článek od Adama Bartoše, který přetéká antisemitismem a nenávistí, tak jsem si řekl, že porušovat Ústavu a zákony, že to má své hranice a že tady tolerance končí. Svoboda slova je jedna věc, ale hlásání otevřeného antisemitismu je věc druhá. Lidé za to v civilizované, kulturní zemi, jako je ta naše, musí nést následky. Tak jsem se sebral a napsal jsem to trestní oznámení, protože tohle je nehoráznost,“ řekl Liška.

V podání, jehož text zveřejnil, uvedl, že článek podle něho obsahuje explicitní nenávistné formulace vůči jednotlivým lidem i skupinám kvůli jejich židovskému původu. Poukázal mimo jiné na věty, z nichž podle něho vyplývá, že Židé kradou víc než jiné národy.

„Židovská propaganda se nám snaží vsugerovat, že jsme jeden z nejhorších národů, kde je zlodějem každý druhý, ne-li úplně každý. Zrovna od Židů taková kritika ale sedne,“ stojí mimo jiné v textu Bartoše.

Bartoš se již dříve k možnému nařčení z antisemitismu vyjádřil:
„Ve skutečnosti jsem odpůrcem antisemitismu, je-li definicí antisemitismu iracionální nenávist k Židům coby rase (v tomto smyslu jsem kdysi podepsal petici proti antisemitismu), protože Ježíš nás učí milovat a ani ten, s kým politicky zásadně nesouhlasím, nemůže být předmětem mé nenávisti (a s Židy v tomto ohledu může konzervativec nesouhlasit více než dost, protože je najdeme nejen disproporčně zastoupené v mnoha revolucích či levicových hnutích, ale často i mezi jejich zakladateli a duchovními otci a vůdci). Je-li však antisemitismem jakákoli kritika Izraele či židovského počínání (o kteroužto definici antisemitismu se Židé dnes mnohdy snaží), pak se takové nálepce v dnešní politicky korektní době nejspíše nevyhnu," uvedl v jednom z textů.

Bartoš si v minulosti vysloužil pozornost i kvůli tomu, že vytvořil takzvaný seznam „pravdoláskařů“. Kněz Tomáš Halík takový soupis přirovnal k nacistickému „Seznamu Židů a jejich pomahačů“. Zato prezident Václav Klaus o seznamu „věčných petentů ve službách pana Vaňka“ prohlásil, že je geniální.

Ondřej Liška ani Tomáš Halík na seznamu nechybí. Poslední verze čítá na 400 jmen nejrůznějších osobností. Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo na to nedávno reagoval tím, že Bartoše na stránkách listu vyzval, aby na seznam doplnil i jeho jméno. Publicista poté na svém blogu napsal, že šlo o „politováníhodné opomenutí“.

Adam Bartoš je mimo jiné signatářem Akce D.O.S.T., kterou do povědomí veřejnosti vnesl její někdejší předseda Ladislav Bátora z postu úředníka na ministerstvu školství. Bátora, kterého do úřadu prosadil prezident a ministr Josef Dobeš (VV) se jej zastával i za cenu vládní krize, brzy proslul útočnými invektivami na adresu politických odpůrců jako Karla Schwarzenberga nebo Miroslava Kalouska (oba TOP 09), a také krajně pravicovými názory.

Bátora po vleklých sporech a řadě kontroverzí z ministerstva odešel. Ve středu měla vláda na stole zprávu OSN, která varovala českou garnituru před zaměstnáváním lidí s extremistickými názory ve státní správě.

Adam Bartoš o časopise Kraus

Ne že by ostatní tisk a vůbec mediální svět převážně židovským nebyl, to on je a víme to všichni (jen se o tom nesmí mluvit). Ale v případě časopisu KRAUS jako by šla veškerá opatrnost jeho autorů a sponzorů stranou. Je to časopis exkluzivně židovský. Provokativně židovský. Ostentativně své židovství dávající na odiv.

Kromě druhého čísla, které jsem si pořídil, jsem první i třetí (poslední vydané) číslo prolistoval a mohu tak říci, že se nejedná jen o dojem vzešlý z letmého nahlédnutí. Postavu samotného Jana Krause, na kterém časopis stojí, nyní ponechme stranou. Ale co je velký rozhovor s expremiérem Janem Fischerem v prvním čísle, stejně jako propagace jeho syna ve třetím čísle? (mám dojem, že časopis má zároveň Fischerovi pomoci v případné předvolební prezidentské kampani). Rozhovor s Halíkem, s Geislerovic děvčaty, anketa, kde najdete výhradně židovskou intelektuální elitu, články Benjamina Kurase a další.

Mediální svět je ovládán židovským vlivem, o tom není sporu. Týká se to téměř každého titulu. Co je ale potom časopis KRAUS? Jakýsi extrakt této židovské žurnalistiky a židovské propagandy, odpovídám si. Obsahuje veškeré triky a fígle, které známe z běžných médií, zde ale v jaksi koncentrované formě, nahuštěné, pohledově přiznané, až provokativní. Jeho poslání by se dalo shrnout do pár slov: Řekneme vám, co si o vašem ubohém čecháčkovském národě myslíme…

Židovské tiskoviny (určené pro gójímy) většinou ani jiný účel nemají. Ať už jde o deníky zabývající se politikou, časopisy pro teenagery či společenské magazíny pro střední třídu, snaží se nám vnutit úpadkový a neosobní životní styl, jednotvárnou uniformitu, levicový pohled na svět, pouze schválený okruh témat a myšlenek, kterými je možno se zabývat, návody na to, jak bychom měli žít, čím bychom se měli bavit, co bychom si měli myslet. Tomu, co považujeme za vskutku hodnotné, se naopak vysmívají.

Židovské tiskoviny neměly nikdy jiný účel, než mystifikovat, zamlčovat, vést propagandu, dělat si legraci z křesťanských hodnot, z národa, útočit na lidské pudy, narušovat morálku, preferovat zvrácenosti a úchylnosti, propagovat revoluci, usilovat o rozvrat, o změnu režimu. To vše najdeme i v KRAUSovi. Pornografie, texty o transsexuálech a jiných deviantech a oslavu tohoto životního stylu jako něčeho přirozeného. Útoky na vše, co má něco společného s národem – od národní povahy Čechů (všichni jsme zloději, barbaři a zaostalci) přes národní symboly (česká vlajka v ženském klínu, ba – co hůře – v klínu odpudivě tlusté černošky) až po současnou politickou reprezentaci. Zesměšňování křesťanských symbolů a vůbec křesťanství jako takového.