Tedy za předpokladu, že se parlament shodne na jednoduché změně přestupkového zákona, kterou včera předložil klub soc. dem.

Novela spočívá v jediné větě: promlčecí lhůta u přestupků se prodlužuje z jednoho na dva roky.

Podle policie i jednoho z autorů novely Jana Chvojky padají pod stůl nejčastěji dopravní přestupky.

„Připouštím, že novelou zákona problém zcela nevymýtíme, nicméně výtečníkům, kteří se naučili vyhýbat se řízení právě kvůli krátké promlčecí lhůtě, to přinejmenším zkomplikuje situaci,“ řekl včera Chvojka Právu.

„Lhůta jednoho roku od spáchání přestupku, která je dána platnou právní úpravou, je příliš krátká,“ tvrdí navrhovatelé změny. Prodloužení lhůty zdůvodňují tím, že se stále množí obstrukce při projednávání přestupků, čímž značná část zůstává nepotrestána.

Výtečníkům, kteří se naučili vyhýbat řízení kvůli krátké promlčecí lhůtě, to zkomplikuje situaciJan Chvojka, poslanec

Své o tom ví třeba vlivný podnikatel a místostarosta Hluboké nad Vltavou přezdívaný „kníže z Hluboké“ Pavel Dlouhý (ODS). Ten se kvůli průtahům vyhnul postihu za dopravní přestupek, kdy byl načapán v obci při překročení rychlosti o 54 km v hodině. Nyní hrozí policistovi a úřednici, kteří jeho přestupek projednávali, trestní stíhání. Existuje podezření, že ho chtěli zamést pod koberec. A dobře k tomu posloužila právě roční promlčecí lhůta.

Poslanci se inspirovali na Slovensku, kde prodloužení lhůty velmi prospělo.

Zdejší dopravní policisté i strážníci snahu prodloužit lhůty opatrně přivítali. Jednoduchá změna podle nich může situaci změnit, ale věci by podle nich prospěla širší změna přestupkového zákona.

Zavalené úřady

Fakt, že spousta přestupků jde k ledu právě kvůli promlčecí lhůtě, potvrdil na dotaz Práva např. šéf dopravní policie Leoš Tržil i Ludvík Klema, pověřený řízením pražské městské policie.

„Může to být jedno z opatření, protože řada lidí se skutečně projednání přestupku vyhýbá, ale to je jen jeden problém,“ uvedl Tržil. „Takovou snahu vítám, ale jde jen o jeden segment problému,“ míní i Klema.

Oba se totiž shodují, že největší problém s řešením přestupků mají správní orgány, zavalené velkým množství případů. To se pak mnozí pachatelé cítí jako ryby ve vodě. Pokud v případě dopravního přestupku odmítnou zaplatit na místě blokovou pokutu, případy putují k přestupkové komisi. A i když se lidé k řízení dostaví, stačí se odvolat k nadřízenému orgánu a rázem je rok na vyřešení přestupku krátká doba.

Chybí registr

Hledat by se proto měly cesty, aby správní řízení bylo efektivnější. Nejde totiž jen o dopravní přestupky, byť tvoří značnou část agendy.

Klema upozornil, že když někdo umí v těchto věcech chodit, vyhne se postihu i při případném prodloužení promlčecí lhůty na dva roky. Připustil ale, že to aspoň bude složitější.

Podle něj je v přestupcích i řada dalších neřešených problémů. Poukázal třeba na drobné krádeže. „Když ukradnete v obchodě něco za čtyři a půl tisíce korun, tak policista vám může dát pokutu tisíc korun,“ uvedl a dodal: „To se vám vyplatí, tím spíš, že už roky se tady mluví o registru přestupků a stále neexistuje.“

Registr už vláda chystá. Znamenalo by to, že menší přestupky by se sčítaly, což by nakonec mohlo vydat na trestný čin a vězení.