Hlavní obsah

Církevní restituce jsou nezákonné, tvrdí spisovatelka a podala trestní oznámení

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Premiér Petr Nečas a členové jeho vlády čelí trestnímu oznámení kvůli navrženým církevním restitucím. Oznámení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) v Brně podala spisovatelka Lenka Procházková. Podle ní jsou členové vlády podezřelí ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti pří správě cizího majetku. Mluvčí vlády Jan Osúch řekl, že premiér nebude krok Procházkové komentovat.

Článek

Pokud návrh zákona o vracení majetku schválí parlament a prezident ho stvrdí svým podpisem, zřejmě se hlava státu dopustí velezrady, domnívá se žena. Mluvčí NSZ Helena Markusová potvrdila, že zastupitelství oznámení dostalo. Předáno bude k prověření zastupitelství v Praze. Kdy bude znám jeho výsledek, se neví.

Procházkové vadí, že stát chce vrátit církvím majetek, který jim nepatří, řekla ve čtvrtek novinářům. Církev podle ní lesy či polnosti nevlastnila, pouze je spravovala. Procházková uvedla, že pochybuje o legálnosti vrácení majetku. Vadí jí i skutečnost, že u zákona, který podobu restitucí řeší, chybí soupis nemovitostí, jež mají být vráceny. Procházková, někdejší signatářka Charty 77, je nositelkou Ceny Egona Hostovského.

"Aby se předešlo následkům, tedy tomu, že případný majetkový podvod, který způsobí ČR škodu velkého rozsahu, bude zákonem schválen, žádám NSZ o neprodlené prošetření mého podezření," zdůraznila Procházková.

Církve dohodu uvítaly, opozice odsoudila

Vláda schválila restituce minulou středu. Rozhodnutí přivítali zástupci českých církví a náboženských společností, odsoudila je opoziční ČSSD. Poukázala na to, že církevní restituce nemají podporu většiny české společnosti.

Podle návrhu, který vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi, vyplatí stát církvím od roku 2013 za třicet let 59 miliard korun. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak částka mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu, v hodnotě okolo 75 miliard. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám