Právu to ve čtvrtek potvrdil mluvčí soudu Petr Knötig. „Závěť sepsaná za účelem zajištění dluhu je neplatným právním úkonem, neboť svým účelem obchází zákon,“ prohlásil Knötig.

Podobné případy se děly zejména starším lidem, kteří potřebovali půjčit peníze na zdravotní péči, pečovatelskou službu či na jiné účely, a do zástavy dali svou nemovitost. Finanční ústav je pak přiměl podepsat závěť, že v případě smrti odkazují nemovitý majetek peněžní společnosti.

Takový postup je podle NS nejen neetický, ale i zákon obcházející, protože banky mají i jiné možnosti, jak zajistit splacení půjčených peněz.

„Podle názoru NS je závěť jednostranný projev vůle, zatímco ‚zajištění závazku je dvoustranný právní úkon‘ a zřízení závěti ve prospěch věřitele za podmínek, kdy majetek uvedený v závěti mnohonásobně převyšuje výši poskytnutého úvěru, je nemravné,“ zakončil Knötig.

Praktika už je zastaralá, míní pozorovatel

Verdikt soudu okomentoval i náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek s tím, že asociace takovou neetickou praktiku na trhu prý nezaregistrovala a z ekonomického hlediska takový postup banky podle něj nedává smysl.

„Tento spor se týká dvacet let starého případu a s dnešními postupy při sjednávání úvěrů již nemá nic společného. Zajištění úvěru formou sepsání závěti by úvěrující bance poskytlo mnohem méně jistoty než např. zajištění formou zástavního práva vloženého do katastru nemovitostí. Klient banky totiž v případě „zajištění“ formou závěti není nijak omezen v tom, aby takovou závěť kdykoli jednostranně změnil či dokonce zrušil, přičemž banka se o takovém kroku ani nemusí dozvědět,“ prohlásil Matoušek.