Manžel vězněné ukrajinské expremiérky Tymošenkové žádá v Česku o azyl

Trest jí byl udělen za podpis smluv o dodávkách plynu s Ruskem v lednu 2009, jež byly údajně pro Ukrajinu nevýhodné. Proces sám i verdikt vyvolaly pobouření ukrajinské opozice i ostrou kritiku v zahraničí.

Jednapadesátiletý Tymošenko nikdy nebyl politicky ani veřejně činný. A zatímco expremiérka a její kauza neustále plní stránky médií, její manžel zůstává mužem v pozadí, o němž se toho na Ukrajině ví málo. Na veřejnosti se ve větší míře začal objevovat až od loňského srpna, kdy byla na jeho ženu uvalena vazba. Od té doby chodil na soudní přelíčení v případu své ženy, a dokonce poskytl i svůj první rozhovor tisku.

Není to poprvé, co se manželé Tymošenkovi ocitli v podobné situaci. Ve vazbě byli oba už na začátku tohoto tisíciletí, kdy je ukrajinská prokuratura obvinila z korupce a defraudace státních peněz. Týkalo se to jejich podnikání v energetice v 90. letech, kdy se z manželů Tymošenkových stali jedni z nejbohatších lidí na Ukrajině. Nezákonné jednání jim ale nebylo nikdy prokázáno a oba byli posléze propuštěni na svobodu.

Právě tyto kauzy ukrajinská prokuratura nedávno vrátila do hry a vyšetřuje expremiérku kvůli údajné zpronevěře, krácení daní a uplácení. Není vyloučeno, že se v tomto případě úřady zaměřily i na jejího manžela.

Tymošenko není v Česku podnikatelským nováčkem. Od roku 2000 je například podílníkem společnosti International Industrial Projects, s.r.o. sídlící v Ústí nad Labem, jež se podle výpisu z obchodního rejstříku zabývá nákupem zboží za účelem dalšího prodeje.

Tymošenkovi se vzali v roce 1979 a mají 31letou dceru Jevgeniju, zvanou Žužža. Žijí prý odděleně. Loni v srpnu k tomu Tymošenko deníku Ukrajinska Pravda řekl: „Žijeme spolu, Žužža pak samostatně. Vím, že je mnoho článků o tom, že jsme se už rozešli, rozvedli a máme úplně jiné rodiny. Ne, tak to není.“

Pokud Olexandr Tymošenko v Česku azyl dostane - což je podle informací Práva velmi pravděpodobné - téměř jistě to ochladí vztahy ČR s Kyjevem. Stejně tomu bylo v případě bývalého ministra hospodářství vlády Julije Tymošenkové Bohdana Danylyšyna.

Tomu poskytlo Česko azyl právě před rokem. V květnu téhož roku pak Ukrajina vypověděla dva české vojenské přidělence pro údajnou špionáž, což vyvolalo identický krok z české strany.

O tom, že udělení azylu Tymošenkovi znamená mimořádně důležitou i citlivou záležitost, svědčí i fakt, že o případu ve středu podle informací Práva důvěrně jednal ministr vnitra Jan Kubice, jehož resort má azylovou politiku v gesci, se šéfem diplomacie Karlem Schwarzenbergem.

Ukrajinsko-české vztahy se přitom po loňských diplomatických přestřelkách nakonec podařilo dát znovu do pořádku, o čemž svědčí i nedávná prosincová návštěva premiéra Mykoly Azarova v Praze. „Česko-ukrajinské vazby letos prodělaly jisté problémy, myslím si ale, že i návštěva pana premiéra tady v Praze… jednoznačně ukazuje, že jsme toto období překonali a že naše vzájemné vztahy získávají nový impuls a novou dynamiku,“ řekl tehdy po setkání se svým ukrajinským protějškem předseda české vlády Petr Nečas.

„Vztahy mezi našimi zeměmi pro nás představují strategickou hodnotu, jsou mimořádně důležité,“ doplnil českého kolegu premiér Azarov.

To vše však může být brzy minulostí.