Hlavní obsah

Rozchod mi přinesl spíš klady, tvrdí třetina rozvedených

Právo, Jiří Vavroň

Přesto, že rozvod a rozpad partnerského vztahu představují podle psychologů jeden z nejvážnějších životních problémů a traumat, 62 procent rozvedených žen a 65 procent rozvedených mužů v něm vidí i kladné stránky.

Foto: Profimedia.cz

Rozvedení lidé se shodují, že mají více času na své přátele a zájmy

Článek

Muži a ženy se domnívají, že rozvod či rozchod zlepšil jejich možnosti dělat to, co chtějí, a vrací jim svobodu rozhodování o svém vlastním životě. Kolem 20 procent žen se domnívá, že se zlepšil jejich zdravotní stav, o tomtéž je přesvědčeno šest procent rozvedených mužů.

U mužů i žen se výrazně zvyšuje možnost zlepšit svůj společenský život a možnost udržovat kontakt s přáteli. Kladně tento dopad rozvodů a partnerských rozchodů pociťuje 40 procent mužů a 44 procent žen. Vyplývá to ze studie Muži, ženy a dopady rozpadů partnerských vztahů, publikované na webu Sociologického ústavu.

V Česku se rozpadá 47 procent manželství a partnerských vztahů. Ve srovnání s Evropou patříme mezi rozvodové rekordmany. Podle socioložky Jiřiny Šiklové se růst rozvodů projevuje ve všech zemích, kde ženy mají své vlastní příjmy a dokážou být ekonomicky soběstačné.

„Návrh na rozvod podávají ve dvou třetinách případů právě ženy,“ uvádí socioložka Marta Vohlídalová.

Foto: Profimedia.cz

Radikálně se mění finanční situace

Radikálně se po rozvodu ale mění ekonomická situace. Ekonomické dopady rozvodů se však promítají u mužů a žen rozdílnými dopady a rozdílnou intenzitou. Podle studie dojde u 46 procent rozvedených žen ke zhoršení jejich finanční situace. Tentýž dopad deklarovalo ve výzkumu 16 procent mužů.

Bytová situace se zhorší u obou pohlaví přibližně stejně – problémy s bydlením má čtvrtina z celkového počtu rozvedených. Naopak rozvodem si v bytových záležitostech polepší osm procent mužů a 15 procent žen. Možnost získat lepší zaměstnání se zhorší u 14 procent žen. Zde má tento výsledek vazbu na to, že děti zůstávají po rozvodu s matkou. O ženy pečující o děti je pak na českém trhu práce minimální zájem. Zhoršení své šance získat lepší zaměstnání pociťuje přes pět procent mužů.

Část otců ztratí zájem o děti

Rozvod je trauma především pro děti, pokud ve vztahu jsou. Rozvod ve 36 procentech případů negativně poznamenává vztah otců k dětem, v téměř deseti procentech vztah dětí k jejich matkám.

Přestože roste počet párů, které se o děti starají společně po rozvodu či se společně domluví na střídavé péči, sociologický výzkum z roku 2007 potvrdil, že řada mužů se po rozvodu vyhýbá placení alimentů a o své děti ztrácí po rozvodu zájem. Buď navazují nový vztah, nebo ztráta častého kontaktu s dětmi oboustranně působí na oslabení vztahu.

Žít na psí knížku se nevyplácí

Sociologové současně potvrdili, že život tzv. na psí knížku, tedy soužití bez oficiálního rámce manželství, má menší výdrž a rozpadá se častěji než klasické manželství. Představuje tedy méně stabilní formu soužití, a to bez ohledu na to, že mladí lidé zdůrazňují potřebu mít ve svazku určitou míru svobody a prostoru pro vlastní realizaci. To by jim právě neformální soužití mělo poskytovat.

Nesezdaná soužití ale podle sociologů mají menší podporu okolí a na rozdíl od manželství zápasí častěji i s ekonomickými problémy. „Oficiální“ manželé si například společně pořizují byt, dělí se o splácení dluhů a hypoték atd., což u formálního svazku posiluje stabilitu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám