Článek
Letos už ho dostalo 467 dětí a další případy se očekávají, protože nejčastější výskyt je na podzim, kdy se děti po prázdninách vracejí do kolektivů. Drtivá většina rodičů ale s nemocným dítětem k lékaři nejde, nebo lékař černý kašel nepozná. Nemoc se léčí výhradně cílenými antibiotiky.
Podle Fabiánové v posledních čtyřech letech na černý kašel dokonce tři děti ve věku do čtyř měsíců zemřely. Předtím bylo poslední úmrtí zaznamenáno v roce 1970.
Na dotaz Práva, proč se nemoc znovu objevuje, uvedla, že pravá příčina známá není, spíše jich je několik dohromady. „Jednou z nich je otevření hranic, kdy se k nám v rámci cestovního ruchu dostaly kmeny bakterií, které na našem území dříve nebyly,“ sdělila s tím, že onemocnění se někdy velmi těžce, zejména v počátku, rozpoznává.
Šíří se vzduchem
Černý kašel je přitom nakažlivé bakteriální onemocnění dýchacích cest, které se rozšiřuje smrkáním, kýcháním, kašláním – jde tedy o kapénkovou nákazu. Lavinovitě se šíří v kolektivu, zejména v mateřských školách, ale i v základních a středních školách.
Nejnebezpečnější je onemocnění pro děti do jednoho roku, kdy nemoc může být i smrtelná. Jde o záchvaty kašle, které trvají několik minut, opakují se až padesátkrát za den a pacienta vysilují. V mnoha případech dochází i ke zvracení, nejčastější komplikací je zánět plic, který právě způsobuje i úmrtí.
V Česku se proti černému kašli očkuje od roku 1958. Plošně a povinně jsou očkováni kojenci do 13. týdne věku, batolata i předškoláci. Loni bylo zavedeno i přeočkování 10 až 11letých dětí.
Nemoc může napadnout také dospělého člověka, jedinou ochranou je očkování. V dospělosti ale není hrazeno ze zdravotního pojištění, a pokud jej zájemce chce, dostane jej v kombinované vakcíně proti tetanu a zaplatí zhruba 900 korun.