Místopředsedy byli podle představ vznikající koalice zvoleni Vlasta Parkanová (TOP 09), dostala 143 hlasů, Kateřina Klasnová (VV) s 151 hlasem a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se 173 hlasy. Filip neuspěl s celkovou podporou 40 hlasů.

Před volbou poslanci debatovali o počtu křesel místopředsedů. Koalice chtěla tři bez zástupce komunistů. KSČM nato navrhla setrvat u čtyř místopředsedů, ČSSD prosazovala pouze dva. Nakonec vznikající koalice hladce prosadila svůj návrh na tři zástupce. Podpořili ho i někteří sociální demokraté, mezi nimi například Jaroslav Foldyna.

Nové složení vedení Sněmovny nese hned několik unik. Kromě toho, že Němcová je první ženou v roli jednoho ze tří nejvyšších ústavních činitelů od roku 1993, poprvé zastoupení žen v čele Sněmovny převýšilo muže a je jich zde vůbec nejvíce. Dvaatřicetiletá Klasnová je navíc nejmladší členkou ve vedení dolní komory v historii republiky.

Němcová udělala exkurzi do historie

Němcová po svém zvolení připomněla v několika citátech své předchůdce z dob první republiky a doby po listopadu 1989. "Stručnou exkurzí do parlamentní historie" chtěla Němcová připomenout, na co zákonodárci navazují.

Miroslava Němcová (ODS) při řízení schůze Sněmovny

Miroslava Němcová ODSS) při řízení schůze Sněmovny

FOTO: Petr Horník, Právo

Zdůraznila také, že by chtěla zlepšit renomé Sněmovny v očích veřejnosti.

Poslanci v tajné volbě rozhodli, že je v nadcházejícím volebním období povede Miroslava Němcová (ODS).

Poslanci v tajné volbě rozhodli, že je v nadcházejícím volebním období povede Miroslava Němcová ODSS).

FOTO: Petr Horník, Právo

Před volbou vystoupil před poslanci Zaorálek, který zdůvodnil, proč nominaci na předsednickou funkci přijal. Připomněl vznikající koalici, že zásadnější změny, k nimž je třeba změna Ústavy, bez hlasů opozice neprosadí. Upozornil také, že nynější pravicová většina v Senátu může vzít po podzimních volbách za své.

Poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek se pustil do předem prohraného boje o post šéfa Sněmovny, neuspěl.

Poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek se pustil do předem prohraného boje o post šéfa Sněmovny, neuspěl.

FOTO: Petr Horník, Právo

"Nemá cenu dělat reformy na čtyři roky," připomněl Zaorálek a odkázal se na nepsaný úzus, podle něhož patří post šéfa Sněmovny do rukou opozice.

Zaorálka podpořil i šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik, který uvedl, že i přes výhrady bude "klub KSČM v tajné volbě volit kandidáta ČSSD."

Vizitka Miroslavy Němcové

Narodila se 17. listopadu roku 1952 v Novém Městě na Moravě. V roce 1972 absolvovala Střední zemědělskou technickou školu v Havlíčkově Brodě.

Členkou Sněmovny je nepřetržitě od roku 1998, od roku 2002 byla po dvě volební období její místopředsedkyní. V minulosti byla například i místopředsedkyní poslaneckého klubu ODS. Po rezignaci předsedy Sněmovny Miloslava Vlčka ČSSDD) byla letos v dubnu pověřena vedením dolní komory a ve čtvrtek byla zvolena předsedkyní. O funkci se neúspěšně ucházela již před čtyřmi lety, nicméně nedostala ani všechny hlasy tehdejší koalice ODS, KDU-ČSL a SZ.

Do ODS vstoupila v roce 1992, mezi lety 2002 a 2006 působila ve straně jako místopředsedkyně. V době působení občanských demokratů v opozici byla dosazena na post ministryně kultury ve stínové vládě Mirka Topolánka. S Topolánkem se také v roce 2002 utkala i o funkci šéfa strany, vypadla ale již v prvním kole volby. Na nedávném kongresu ODS byla překvapivě zvolena první místopředsedkyní strany.

V letech 1974 až 1992 pracovala v Českém statistickém úřadu, od roku 1992 vlastní ve Žďáru nad Sázavou knihkupectví.

Nečas: jde o charakterní ženu

Na obě vystoupení zareagoval předseda ODS Petr Nečas, který uvedl, že opozici náleží místa v kontrolních orgánech Sněmovny a vznikne-li kolice vyjednávajících stran, bude s opozicí zmiňovaná témata diskutovat.

Šéf ODS Petr Nečas gratuluje Miroslavě Němcové ke zvolení předsedkyní Sněmovny.

Šéf ODS Petr Nečas gratuluje Miroslavě Němcové ke zvolení předsedkyní Sněmovny.

FOTO: Petr Horník, Právo

KSČM chtěla čtyři místopředsedy, ČSSD dva 

Po zvolení předsedkyně dojde odpoledne na volbu místopředsedů. Strany vznikající koalice se již dohodly, že na posty prosadí Vlastu Parkanovou (TOP 09), Kateřinu Klasnovou VVV), jedno místo uvolní Zaorálkovi a čtvrtého místopředsedu kvůli úsporám zruší s tím, že komunisty ve vedení Sněmovny nechtějí. Přesto KSČM nominovala svého šéfa Vojtěcha Filipa.

Před zahájením volby místopředsedů Sněmovny vystoupili zástupci opozičních stran, kterým se nelíbí, že místopředsedové by měli být pouze tři na rozdíl od předchozích let, kdy Sněmovnu řídili vedle předsedy místopředsedové čtyři.

„Dovolte, abych navrhl, aby tato Sněmovna pracovala s počtem místopředsedů čtyři. Máme připraven návrh zákona, který by snížil příplatky místopředsedům a předsedům o třicet procent. To lze pak použít na plat čtvrtého, rozpočtově to je neutrální,“ řekl šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik.

S jiným návrhem pak přispěl hejtman středočeského kraje a poslanec David Rath, který vyzval Sněmovnu, aby přijala v rámci snah o úsporná opatření návrh na zřízení pouze dvou místopředsedů. Jednoho z řad opozice a druhého z řad koaličních partnerů. „Pokud je toto předzvěst spoření, tak se máme na co těšit. Svá místa chce koalice uhájit, spořit mají ti druzí. Koalice by proto měla podpořit tento návrh,“ uvedl Rath.

Žádný z opozičních návrhů ale neměl dostatečnou podporu a koaliční partneři snadno prosadili počet tří místopředsedů. K jejich 117 hlasům se dokonce přidaly ještě další tři hlasy opozice. Šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg se hlasování zdržel, návrh koalice ale podpořili sociální demokraté Jaroslav Foldyna, Jiří Zemánek a Dana Váhalová.