Na Vítkov spolu s prezidentem přišel premiér Jan Fischer a další vysocí političtí představitelé země včetně ministra obrany Martina Bartáka. Nechyběli ani veteráni, přijelo jich 250 nejen z České republiky, ale také z Izraele, Ruska a Velké Británie.

Václav Klaus při ukládání urny s neznámým vojínem.

Václav Klaus při ukládání urny s neznámým vojínem.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Klaus připomněl v projevu hrdinství našich letců, vojáků z Buzuluku i příslušníků domácího odboje. "Bez těchto lidí bychom naši samostatnost nikdy nezískali a neobnovili," řekl prezident. "Naši úctu a vzpomínku si zaslouží všichni vojáci spojeneckých armád, ti z východu i ti ze západu, protože to byli oni, kdo zásadním způsobem přispěli k našemu osvobození od nacistické okupace," dodal s tím že hlavní podíl na osvobození Československa měly jiné armády, přičemž zdůraznil, že to není nic defétistického.

Václav Klaus u kladení věnce na Vítkově

Václav Klaus u kladení věnce na Vítkově

FOTO: Milan Malíček, Právo

 Uložení ostatků

Do kolumbária Národního památníku na pražském Vítkově byly uloženy ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova a účastníka dukelské operace.

"Dnešním pietním aktem se beze zbytku naplňuje idea z éry Masarykových moderních dějin naší státnosti. Pietní akt reprezentuje naprosto výjimečný moment v životě naší společnosti," uvedl na shromáždění ministr Barták. Odpoledne povýší na prezidentův rozkaz do hodnosti brigádního generála válečné veterány Alexandra Beera a Jaroslava Klemeše. Zároveň vyznamená další pamětníky protinacistických bojů.

Pietní akt na Vítkově

Pietní akt na Vítkově

FOTO: Michal Doležal, ČTK

Klaus do hodnosti generálmajora povýšil vojenského přidělence ČR u NATO Petra Pavla. Hodností brigádního generála se od dnešního dne pyšní bývalí plukovníci Bohuslav Dvořák, Milan Kovanda, Rostislav Pilc, Pavel Rybák a Jaromír Zůna.

Připomínka válečného požáru

V sobotu se slaví 65 let od konce druhé světové války, což byl nejničivější válečný konflikt v dějinách, který si vyžádal na šedesát miliónů obětí. Rozpoutalo ho nacistické Německo pod vládou Adolfa Hiltera. Německo v té době tvořilo Osu s Mussoliniho Itálií a císařským Japonskem. Velký podíl na porážce Německa měl Sovětský svaz pod vedením Stalina.

Po skončení války byl svět rozdělen na dva bloky, kapitalistický a socialistický, což bylo dáno velkým podílem Rudé armády na porážce hitlerovských hord.

"Scházíme se zde hlavně proto, abychom se z tragické zkušenosti z událostí šedesát pět let starých pokusili něco si odnést pro náš dnešek, pro naši budoucnost," vypíchl ve svém projevu český prezident.

Konec války si v sobotu připomínají ve většině zemí, v Rusku si jej ale připomínají až o den později.