„Jsme zásadně proti výstavbě vysokokapacitního silničního koridoru, který by svedl do této části Krušných hor tranzitní kamiónovou dopravu,“ uvedl náměstek karlovarského hejtmana Petr Navrátil (ČSSD).

Německá spolková země Sasko, která je v bezprostředním sousedství, má naopak podle zdejšího ministerstva hospodářství, práce a dopravy „velký zájem na výkonném silničním propojení“ s Českem v dané oblasti.

Podle mluvčí ministerstva Martiny Pirkové se proto ještě letos na obou stranách hranice uskuteční průzkum dopravního ruchu. „Jakmile budou výsledky k dispozici, což by mělo být předběžně v roce 2011, bude se dalším postupem zabývat pracovní skupina pod vedením spolkových orgánů,“ uvedla Martina Pirková z tiskového oddělení ministerstva.

Zamýšlená trasa Krušnohořím

Zamýšlená trasa Krušnohořím

FOTO: ti, Právo

České stanovisko Právu tlumočil mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka: „Silnice Cvikov–Karlovy Vary v přijatém harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury ČR do roku 2012 nefiguruje. Nevylučujeme sice diskusi s Němci, máme ale jiné priority, i když víme o zájmu saské strany.“

Původně Němci navrhovali, aby vedla čtyřproudá silnice pro kamióny přes panenskou přírodu v Jelení a dál okolo Nejdku. Když viděli, že z hlediska ochrany přírody je tato varianta neprůchodná, navrhli vést silnici východnějším směrem přes Potůčky. Jedna z těchto variant předpokládala stavbu visuté čtyřproudé silnice údolím řeky Bystřice a druhá stavbu tunelu pod Plešivcem (1028 m), přičemž obě varianty počítaly s šílenými náklady v řádu desítek miliard korun.

Na německé straně je již část silnice od Cvikova do Schneebergu směrem ke Karlovým Varům postavena jako silnice B93. Také proto nechce saská vláda od svých záměrů upustit a stále vyvolává jednání s českou stranou.

Varianta narovnat a rozšířit

Reálná je zatím už probíhající varianta narovnat a rozšířit stávající silnici, vedoucí z hraničního přechodu Johann-georgenstadt–Potůčky přes Horní Blatnou, Pernink, Merklín, Hroznětín a Ostrov do  Karlových Varů, přičemž kolem Horní Blatné a Hroznětína by měl vést obchvat.

Proti stavbě obchvatu Horní Blatné se ale vehementně postavilo nejenom tamní zastupitelstvo, ale také občanské sdružení Občané za kvalitu života v Krušných horách, které už předalo hejtmanovi protestní petici s jedenácti tisíci podpisy, jak Právo informoval předseda sdružení Petr Maglia.

Pozemní práce už probíhají druhý rok, hotovo ale nebude dříve než za pět let. Zastupitelstva obcí kolem komunikace její rekonstrukci, která by rozšířila spojení s Německem o další přechod, od počátku podporují, německé snahy, aby byla zpřístupněna i kamiónům nad 3,5 tuny, však odmítají.

„Všichni se spoléháme na plombu v podobě stávajícího kruhového objezdu v Potůčkách,“ uvedl starosta Merklína Josef Níč (nez.). Jeho zřízení je totiž plně v kompetenci obce, která jediná jej může nechat odstranit. „Ale kdo ví, jestli za deset let někdo nepostaví v Potůčkách nový most, který kruhový objezd mine,“ uvedl Níč.

„Trváme na tom, aby i po všech rekonstrukcích zůstala silnice průjezdná pouze pro vozidla do 3,5 tuny. Nechceme tady žádnou tranzitní kamiónovou dopravu. Víme o obrovské podnikatelské lobby na německé straně, ale budování nové silnice přes Krušné hory považujeme za absolutní nesmysl,“ uvedla předsedkyně mikroregionu Bystřice a starostka Perninku Jitka Tůmová (ODS).

Podle ní dokonce německá strana odmítla podpořit plány Česka na financování oprav příhraničních silnic z přeshraničních evropských zdrojů. „Podmiňovali podporu těch projektů naším souhlasem se zavedením kamiónové dopravy, což jsme odmítli,“ poznamenala starostka.