Hlavní obsah

Poslanec bez další funkce a příplatku je ve Sněmovně ojedinělý úkaz

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Pokud ve Sněmovně oslovíte zákonodárce slovy pane předsedo nebo místopředsedo, můžete si být jisti, že pozitivně zareaguje téměř každý z poslanců nebo senátorů. Ve dvousetčlenné Sněmovně je totiž pouze pětatřicet poslanců, tedy zhruba 17 procent, kteří nemají žádnou funkci, a tedy ani žádný příplatek.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Poloprázdný jednací sál Sněmovny

Článek

V Senátu je situace stejná. Alespoň podle oficiálních parlamentních údajů. Z jednaosmdesáti senátorů pobírá základní plat zákonodárce bez funkčního příplatku pouze třináct.

Příplatky k základnímu platu náleží kromě vedení komor také předsedům výborů, klubů, komisí, vyšetřovacích komisí, stálých delegací a podvýborů, stejně jako místopředsedům výborů, komisí, podvýborů a vždy jednomu místopředsedovi klubu.

Příplatky pak hrají svou roli také při vyplácení takzvaného odchodného, které se vypočítává podle platu za poslední měsíc. Poslanci a senátoři si tak na konci své politické kariéry, tedy pokud v průběhu dalších tří měsíců nezískají znovu ústavní funkci, odnášejí do civilu pět platů. Poslanci a senátoři navíc pobírají až 43 tisíc korun měsíčně náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci, které jsou nezdaněné. Tato částka na výši odchodného vliv nemá.

V parlamentu jsou přitom poslanci a senátoři, kteří zvládají hned několik funkcí. Příplatek za funkce však dostávají jen jeden, ten, který je nejvyšší.

Sliby chyby

Přitom ve Sněmovně na začátku volebního období politici slibovali, že nebudou zvyšovat počet funkcionářů. Sněmovna dokonce v tomto duchu přijala usnesení.

„Zvýšení počtu výborů Poslanecké sněmovny bude vyváženo snížením počtu podvýborů a snížením počtu funkcionářů orgánů Poslanecké sněmovny,“ praví se v usnesení ze srpna 2006. Na konci funkčního období je ale všechno jinak a v nadsázce řečeno, pro funkcionáře není v parlamentu kam plivnout.

Zatímco někteří politici množství funkcionářů hájí, jiní mají za to, že pokud by za funkce nebyly příplatky, patrně by jich tolik nebylo. Všichni se ale shodují na tom, že k získání nějaké parlamentní funkce není třeba ostatní převyšovat kvalitami. Rozhodující je stranické hledisko, podle kterého se funkce rozdělují.

Mně by nevadilo tolik funkcí, kdyby ale ty orgány něco dělaly
Jan Kasal (KDU-ČSL), místopředseda Sněmovny

„Je to stranickým klíčem, kdy se rozhodlo, že všechny strany budou mít v příslušném orgánu zastoupení, a díky tomu se funkce rozrostly,“ uvedl Právu šéf poslanecké frakce KSČM Pavel Kováčik.

Díky tomu tak například sněmovní a senátní výbory mají vedle předsedy až šest místopředsedů. Ve Sněmovně se přitom počet členů výborů pohybuje kolem osmnácti, v Senátu mají výbory zhruba deset až jedenáct členů.

Třeba desetičlenný senátní výbor pro záležitosti EU vedený Luďkem Sefzigem (ODS) má vedle předsedy šest místopředsedů. Ve Sněmovně je standardní počet místopředsedů výborů pět.

„Mně by vůbec nevadilo množství funkcí, kdyby ale ty orgány něco dělaly,“ řekl Právu místopředseda Sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL). Podle něj jde zejména o podvýbory. „Je jich spousta, které nedělají vůbec nic,“ poznamenal Kasal.

Dolní komora má zhruba padesátku podvýborů. Některé z nich se za celé čtyřleté volební období sejdou i desetkrát, jiné třeba jen dvakrát nebo třikrát. Jejich předsedové ale za tuto funkci pobírají příplatek každý měsíc, pokud nemají jinou funkci s vyšším příplatkem.

„Jsem třeba členem podvýboru pro volební legislativu, kam jsem byl pozván jednou,“ prohlásil Kasal s tím, že podle něj je takových podvýborů většina.

Máš funkci, budeš hodný

„Stejně jako všude i v parlamentu platí, že objeví-li se problém, zřídí se pro něj nějaký orgán,“ řekl Právu místopředseda frakce soc. dem. David Rath. A protože problémů prý přibývá, zvyšuje se i počet orgánů a jejich placených funkcionářů. Podle Ratha to ale není problém jen Česka.

„Kdyby ty funkce nebyly honorované, je zřejmé, že by nepřibývaly tak rychle,“ míní Rath.

V obrovském množství parlamentních funkcionářů vidí ještě další důvod poslanec Jiří Janeček (ODS), který patří mezi pětatřicítku členů dolní komory pobírající pouze základní plat. „Myslím, že když dáváte lidem funkce, tak si je malinko přitahujete. Platí – máš funkci, tak buď rád a buď hodný,“ zdůvodňuje situaci Janeček. Sám je vedle poslance ještě pražským radním, takže parlamentní funkci by prý těžko mohl stíhat.

Vedle něj žádnou sněmovní funkci nemají třeba bývalí ministři Topolánkovy vlády, nebo také šéf soc. dem. Jiří Paroubek, či bývalý rebel ODS Vlastimil Tlustý.

Tabulka platů podle funkce
poslanec58 944
předseda výboru, komise a delegace83 040
předseda podvýboru, místopředseda výboru71 040
místopředseda podvýboru65 000
předseda komory158 304
místopředseda komory112 512

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám