Hlavní obsah

Sobotka chce jít do přímého souboje s Topolánkem

Právo, Jan Rovenský

První místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka chce zůstat v čele sociálnědemokratické kandidátky na jihu Moravy a utkat se s Mirkem Topolánkem. Řekl to v rozhovoru pro sobotní vydání deníku právo, kde také obhajoval svoji ekonomickou politiku. Podle něj byla zaměřena proti deficitu.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka

Článek

Zůstáváte jako lídr na jižní Moravě? Prý jste měl přenechat místo tamnímu hejtmanovi Michalu Haškovi a jako známá tvář ČSSD a nejoblíbenější politik se pokusit posílit pozici ČSSD v Praze, kde je ODS nyní slabá.

Na jižní Moravě jsem už jednou jako lídr kandidoval a v roce 2006 jsme tam vyhráli. Získal jsem asi 25 tisíc preferenčních hlasů, čehož si velmi vážím. Před těmito volbami jsem místním soc. dem. slíbil, že je znovu povedu do volebního zápasu. Velkou motivací pro mě je i Topolánkova kandidatura, za žádnou cenu si nechci nechat ujít přímou volební konfrontaci. Ve volbách by předseda ODS měl nést odpovědnost za svoji politiku – za zničení politické kultury, za přeběhlíky, za justiční mafii, nespravedlivou daňovou reformu a poškození rodin s dětmi.

Mluvíte o odpovědnosti Topolánka, ale co odpovědnost ČSSD, třeba na hospodaření státu? V roce 2006 jste přiznal, že některé ekonomické představy soc. dem. nebyly reálné. Nyní vás z populismu viní nejen pravice, ale i vláda – zejména kvůli sociálním zákonům. Není lepší návrhy přehodnotit hned než za několik let, kdy může být pozdě?

Jsme jediná strana, která říká, že schodek rozpočtu nemůžeme snížit či zlikvidovat pouze tím, že budeme škrtat. Odhlédneme-li od vlivu krize, tak strukturální deficit je asi 90 miliard. Kdybychom výdaje škrtli v tomto rozsahu, stát by přestal fungovat. Otevřeně říkáme, že se budou muset zvýšit některé daně, ale chceme to udělat tak, aby to nepoškodilo ani středně- a nízkopříjmové skupiny, ani ekonomiku. Naše návrhy nezakládají nové mandatorní výdaje a nezkomplikujeme situaci příští vládě, ať bude jakákoli.

Fischerův kabinet a někteří odborníci říkají něco jiného.

Pokud letos obnovíme výplatu původní výše mateřské v polovině roku, dopad bude 750 miliónů Kč. Mimořádný příplatek k důchodu bude stát šest miliard, ale to jsou peníze, které leží na účtu ministerstva financí z dividend polostátních firem, tedy nezatíží rozpočet. Obnovení nemocenské v prvních třech dnech, což podporuje 90 procent obyvatel ČR, plánujeme od 1. ledna 2011 a oproti tomu navrhujeme právě zvýšení příjmů státu včetně daňové progrese.

Neoddalujete však svými opatřeními problémy, které jednou budete stejně muset řešit? Co když krize neodezní?

Jasně jsme naznačili, že nebudeme šetřit na platech veřejných zaměstnanců, v tom smyslu, že by se měly snížit. Představa, že každý rok budeme o čtyři procenta snižovat platy hasičům nebo učitelům, by vedla k rozkladu veřejného sektoru. Naším cílem je udržet reálnou úroveň platů veřejných zaměstnanců, nechceme, aby platy reálně v příštích letech klesaly. Totéž u důchodů – chceme valorizace, které by zajistily, že nebude klesat koupěschopnost důchodů českých seniorů. To je to minimum, které můžeme garantovat pro příští období.

Bohumínské usnesení nadále platí. To znamená, že pro nás nepřipadá v úvahu koaliční vláda s KSČM.
Bohuslav Sobotka

 Největším nepřítelem moderního sociálního státu je právě deficitní hospodaření. Pro pravicové strany to je úžasná záminka k tomu, aby se snažily sociální stát odbourat, aby navrhovaly privatizaci zdravotnictví či penzijního systému. Je důležité, aby soc. dem. jasně deklarovala svůj zájem snižování tempa zadlužování v příštích letech právě v zájmu udržení moderního a efektivního sociálního státu.

1,7 miliónu voličů ČSSD nás do Sněmovny neposílalo, abychom tu seděli a usmívali se, ale abychom za ně tvrdě bojovali. Střet o rozpočet byl velmi tvrdý, který jsme však odehráli kultivovaně. Řadu problémů jsme vyřešili, ať už jde o platy učitelů, podporu zemědělců nebo financování sociálních služeb.

Straší se tu státním bankrotem, ten ČR nehrozí ani ve střednědobém, ani dlouhodobém horizontu. Jsme země, která má tradici velmi obezřetného hospodaření.
Bohuslav Sobotka

Představa, že celou rozpočtovou konsolidaci zaplatí jen učitelé a důchodci, není v pořádku, zejména když dvě procenta nejbohatších od Topolánkovy vlády obdržely výrazné daňové odpustky od ledna 2008.

Zdanění těch nejbohatších ale rozpočet nezachrání. Když se ČR bude zadlužovat nynějším tempem, nebudeme si nakonec muset utáhnout opasky všichni?

Situaci veřejného dluhu zvládneme. Když končila naše vláda, byl deficit veřejných financí 29 % HDP, letos dosáhne zhruba 35 %. To je výrazný růst, ale situace je řešitelná.

Už ale musíme být hodně opatrní, protože se může stát, že na konci letošního roku bude veřejný dluh kolem 40 % HDP, a pak už do 60 %, což je limit pro přijetí eura, zbývá relativně malý prostor. V příštích 10–15 letech může přijít další krize, proto je důležité, abychom se dále nepřibližovali šedesátiprocentní hranici. Pokud se nám podaří obnovit růst a vyrovnat rozpočty, tak bychom po roce 2014 dokázali veřejný dluh stlačit pod 40 procent HDP.

Velmi často se tu straší státním bankrotem, ten ČR nehrozí ani ve střednědobém, ani dlouhodobém horizontu. Jsme země, která má v zásadě tradici velmi obezřetného hospodaření. V míře zadlužení patříme do třetiny zemí, která má v EU nejnižší dluh v porovnání k HDP. A cílem ČSSD je, abychom v příštích letech tuto pozici nezhoršovali. Pokud se budeme chovat obezřetně a podaří se nám obnovit hospodářský růst a snížit dramatické zadlužování, tak nehrozí státní bankrot ani to, že nebude na důchody.

Co se týče utahování opasků, tak si ho na prvním místě musí utáhnout stát. Provést audit výdajů, podívat se, zda nakupované služby nejsou předražené, na veřejné zakázky. Tam naše vláda začne. Zkušenost našich hejtmanů, kteří přišli po těch z ODS, je taková, že pokud provětrali všechny staré smlouvy, vždy bylo možné najít úspory. Odhaduji, že bychom tím mohli snížit provozní výdaje státu až o 10 procent.

Mluvíte o nutnosti snižovat deficit, ale v době, kdy jste byl ministr financí a Janota váš náměstek, jste podle něj v době šestiprocentního růstu vytvářel stomiliardové deficity.

Janota byl po celou dobu mým prvním náměstkem a měl na starosti přípravu státního rozpočtu. Návrhy prakticky připravoval, a pokud nesouhlasil s politikou, kterou jsme realizovali, mohl kdykoli odejít. Nikdy ani demisí nepohrozil.

Když jsem přišel na ministerstvo, roční zadlužování státu bylo 6,5 %. Prosadil jsem rozpočtovou konsolidaci a deficit jsme srazili pod 3 % HDP během tří let. Poslední schodek, který přesáhl sto miliard, byl v roce 2003, a největší podíl na tom měla sanace po povodních. Měsíc poté, co jsme v roce 2002 přišli do vlády, postihly ČR největší záplavy za posledních sto let, rok poté jsme financovali obnovu území. Od ledna 2004 jsme deficity postupně redukovali.

Poslední návrh rozpočtu z podzimu 2006, který v podstatě beze změny přejala Topolánkova vláda, skončil v roce 2007 se schodkem 0,7 procenta HDP – to je prozatím historicky nejlepší výsledek. Svoji misi na ministerstvu považuji za úspěšnou, po svém angažmá jsem prošel volbami a získal výraznou podporu občanů.

Co může volič čekat v prvním roce případné vlády soc. dem.?

Uvedu pár příkladů: zahájíme audit všech vládních programů a výdajů, obnovíme výplatu nemocenské v prvních třech dnech, zavedeme daňovou progresi, výdělky nad 1,2 miliónu ročně zdaníme 38 procenty, pod tu hranici to bude stávajících 23 procenty z hrubé mzdy. A zrušíme poplatky ve zdravotnictví.

Zmínil jste jistoty pro dnešní důchodce, co ale čeká ty budoucí?

Pokud jde o generaci třicátníků, čtyřicátníků, tak musejí vědět, že je důležité spořit na důchod, ale současně platí, že žádné penzijní připojištění do budoucna ani pro tyto generace nemůže nahradit jistotu průběžného důchodového systému. Z hlediska udržení životní úrovně je důležité kombinovat oba tyto pilíře.

Takže lidé budou muset začít spořit sami na důchod?

Určitě. Je důležité, aby těmto generacím vláda vyslala včas signál, že pro udržení slušné životní úrovně je dobré spořit na důchod, například formou penzijního připojištění. Ale nikdy nepřipustíme oslabení průběžného systému ve formě opt-outu či jiné formy částečné privatizace.

Začali jsme politikou, tak jí i skončíme. Co je horší: tichá podpora KSČM, nebo velká koalice?

Zlatá zásada, že koalice se mají vyjednávat v okamžiku, kdy známe rozhodnutí voličů, vám asi stačit nebude. Osobně nejsem stoupenec velké koalice, je to krajní řešení, které by přineslo nejen pro ČSSD, ale i pro společnost řadu negativních rysů. V opozici by tím pádem nezůstala žádná silná demokratická strana a to by pro další vývoj české demokracie nebylo dobře. Když s Jiřím Paroubkem hovoříme o možných variantách povolebního vývoje, tak neplánujeme velkou koalici.

I za cenu, že byste se opírali o komunisty?

Bohumínské usnesení zakazující koaliční vládu s KSČM nadále platí. A každá forma vládnutí má své náklady. Ale platí, že budeme hledat maximálně stabilní řešení. Pokud budeme moci vytvořit koaliční vládu bez ODS, tak by to bylo úplně nejlepší. A pokud by získala důvěru menšinová vláda, tak bude muset mít vyjednán určitý rámec, protože před ní budou důležitá opatření nejen k oživení ekonomiky, ale k rozpočtové konsolidaci.

Nechceme, aby dopadla jako Topolánkova vláda, která se potácela Sněmovnou od jednoho hlasování k druhému.

Celý rozhovor čtěte v sobotním Právu

Výběr článků

Načítám