Článek
Podle dokumentu a pamětníků byl Riedlbauch jedním z těch, kdo během Sametové revoluce hrozili hercům a hudebníkům vězením i finančními postihy, uvedla ČT.
"Prostě striktně zakázali a sebrali klíče a my jsme prostě nemohli pořádat ty večery s diváky," řekl ČT někdejší mluvčí stávkového výboru Národního divadla z listopadu 1989 Ondřej Nosek s tím, že se v zákazu kromě Riedlbaucha angažoval i tehdejší ředitel ND Jiří Pauer, který zemřel před dvěma lety.
Herci tak během revoluce nedobrovolně zůstali před zlatou kapličkou, zatímco vedení divadla pozorovalo venkovní představení ze svých kanceláří, uvedla ČT.
"Šéf opery svolal aktiv celé opery, kde nepřesvědčivě vysvětlil svůj postoj k posledním dnům. Aktiv navrhl vyslovit nedůvěru šéfovi opery doc. Riedlbauchovi," citovala ČT ze zprávy o činnosti stávkového výboru Národního divadla z 24. listopadu 1989.
"Paradoxem doby je, že po dvaceti letech ten, který se v listopadových dnech 1989 choval nejhůř, řídí kulturu nového svobodného státu," řekl televizi Nosek.
Riedlbauch zastával funkci uměleckého ředitele opery Národního divadla v letech 1987 až 1989. V devadesátých letech působil v Paláci kultury v Praze, na katedře skladby na HAMU či jako ředitel vydavatelství Panton. Od roku 2001 až do letošního května, kdy se stal ministrem, šéfoval České filharmonii.
Podle televize Riedlbauch vyjádřil ochotu k tématu promluvit, nakonec si prý ale čas nenašel.