V médiích se poslední dobou spekulovalo o tom, že po odchodu premiéra v demisi Mirka Topolánka, který v pátek v 16. hodin oficiálně na svém postu končí, získá v EU větší důležitost kvůli slabému mandátu úřednického kabinetu prezident Václav Klaus jako řádně zvolená hlava státu. Klaus je přitom známým kritikem unie.

Předseda dočasné vlády Jan Fischer by tak ve smyslu Topolánkových slov měl předsedat i červnovému summitu evropské sedmadvacítky, na němž se bude projednávat i Lisabonská smlouva. Panovaly obavy, že pokud setkání bude předsedat euroskeptik Klaus, jednání by nemělo hladký průběh.

Topolánkův výrok podpořil i předseda Evropské komise José Barroso, který Fischerovo předsednictví označil za "přirozenější".

Lisabonskou smlouvu ve středu schválil po Sněmovně i Senát, Klaus si však podpis dokumentu odložil až na dobu, kdy ji prozkoumá Ústavní soud. [celá zpráva]

Václav Klaus povede summit EU s Ruskem a Jižní Koreou a pravděpodobně i květnový summit s Čínou, který se bude konat v Praze. Červnového summitu se však zúčastní i státy, jež nejsou členy EU, svou důležitostí tak převažuje.

Topolánek se loučil s EU na třech summitech

Summitová smršť - tak by se daly popsat poslední dva dny premiéra Mirka Topolánka ve funkci českého premiéra a předsedy Evropské rady. V Praze se konal ve čtvrtek summit EU o nezaměstnanosti a plynule přešel v summit věnovaný východnímu partnerství EU se zeměmi bývalého Sovětského svazu.

V pátek pak summit věnovaný problematice dodávek plynu skončí jen patnáct minut před 16.00, kdy Topolánek oficiálně přestává být předsedou vlády a předává pomyslné žezlo Janu Fischerovi.     

Odstupující premiér byl útočný

Topolánek se loučil na tiskových konferencích útočným stylem, když hněvivě odmítal novináři podsouvanou myšlenku, že kvůli politické krizi v Česku nepřijeli někteří šéfové vlád a poslali za sebe ministry. V Praze ve čtvrtek chyběli například lídři Francie nebo Británie. Důvody absencí se značně liší - od rodinných problémů po zdravotní stav.

Mirek Topolánek

Mirek Topolánek

FOTO: Lukáš Táborský, Právo

Nicméně většinu zemí zastupovali nejvyšší představitelé výkonné moci, kteří na summitu v Praze oficiálně zahájili takzvané východní partnerství. Projekt by měl prohloubit vztahy unie s některými zeměmi bývalého Sovětského svazu a přinést ekonomické výhody unie i zemím z východní části Evropy, které se nacházejí mimo evropské společenství.

"Není možné se tvářit, že na východ od nás nic není, že jsou tam pouze lvi, jsou tam země, které mají evropské ambice," řekl po vrcholném setkání Topolánek.

Po ukončení tohoto summitu uvedl prezident Václav Klaus na slavnostní večeři, že rozšiřování unie nikdy neskončí. Východní partnerství pro šest republik bývalého SSSR (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina) nelze podle něj chápat jako alternativu "perspektivy budoucího členství" těchto zemí v EU.

DOKUMENT: Podle Klause se bude EU stále rozšiřovat

Večeře na Žofíně se ve čtvrtek zúčastnili i hosté, které v pátek čeká další unijní summit, na němž by se mělo projednat přivedení plynu z Asie do EU plynovodem Nabucco. Při večeři vedle Klause seděl například turecký prezident Abdulláh Gül.