Článek
Překvapil vás Topolánek, když oznámil, že vás navrhuje na ministra financí?
Nepřekvapil, protože několik hodin předtím jsem dostal otázku, zda jsem ochoten ve své funkci setrvat. Já jsem řekl, že pokud to bude ku prospěchu politické dohodě, k zachování politické kontinuity a k udržení rozumné bilance veřejných rozpočtů, jsem připraven pokračovat. Nechtěl jsem být alibista ani zbabělec.
Nakonec vás vetovali soc. dem. a ministrem je váš náměstek Janota.
To, že jsem byl vetován Jiřím Paroubkem, s těmi argumenty, které použil, je pro mě neuvěřitelný politický kompliment. (Paroubek řekl, že soc. dem. nemohou umožnit Kalouskovi jako symbolu bývalé vlády, aby překlenovací vládu de facto řídil – pozn. red.)
Za druhé jsem rád, že se nakonec uvolil to místo přijmout Eduard Janota. Jde o nesmírně zkušeného odborníka, jednoho z mých nejbližších spolupracovníků, bez kterého bych si konsolidaci veřejných rozpočtů neuměl představit. Bude-li si přát, budu připraven poskytnout mu veškerou pomoc a podporu.
On ještě v pondělí říkal, že tu funkci nevezme. Museli jste ho přemlouvat?
Říkal jsem mu, že všichni svým způsobem sloužíme vlasti, a že pokud je v této chvíli jako jediný přijatelný a garantuje rozumnou fiskální politiku, nemá na vybranou.
Je pro něj lepší, že není svázán s žádnou stranou?
Jeho devízou je zkušenost a mimořádná erudice. Handicapem jako u každého úřednického ministra je problematické politické zázemí.
Už víte, co budete dělat kromě poslancování?
Pro mě jsou mimořádnou satisfakcí slova uznání jak od kolegů ministrů, tak od Evropské komise. Myslím, že jsem ostudu neudělal, a ať budu dělat cokoliv, budu se snažit o totéž: nedělat ostudu.