Hlavní obsah

Šéfové organizací musejí podat majetková přiznání

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tisíce šéfů knihoven, zámků, domovů důchodců, sociálních ústavů, zoologických zahrad, nemocnic, divadel, galerií, muzeí a dalších zařízení zřizovaných státem či kraji čeká za dva měsíce povinnost, kterou nečekali.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Článek

Tak jako politici budou nuceni na konci června předložit svá majetková přiznání za uplynulý rok. Přiznat budou muset nejen nově nabytý nemovitý a movitý majetek, ale také dluhy.

Vztahuje se na ně totiž loňská novela zákona o střetu zájmů, kde poslanci na návrh ministerstva spravedlnosti podstatně rozšířili okruh osob povinných každoročně předkládat přiznání.

Ušetřeni této povinnosti nejspíš zůstanou pouze ředitelé škol, kteří po loňském schválení novely křičeli tak hlasitě, že našli zastání u ministra školství Ondřeje Lišky (SZ).

Ten spolu s poslanci Waltrem Bartošem (ODS) a Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) předložil změnu zákona, která vypouští pouze ředitele škol ze zákona o střetu zájmů. Poslanecký návrh již prošel prvním čtením a Sněmovna by ho měla v dubnu definitivně schvalovat.

K přepsání nemá nikdo odvahu

„Můj názor na zákon o střetu zájmů je dlouhodobě známý, nemyslím, že něco může vyřešit,“ řekl Právu šéf sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Právě jeho výbor doporučuje novelu schválit. Podle něj by stál celý zákon za totální přepsání, avšak nikdo k tomu nemá dost odvahy.

Původně se totiž vztahoval výhradně na vrcholové politiky, avšak ti ho nakonec rozšířili do takových rozměrů s argumentem, že když se mají odhalit ministři, poslanci a senátoři téměř „donaha“, pak by to měli dělat komunální politici i ti, kteří nakládají se státními penězi či rozhodují ve správním řízení.

Benda připustil, že ředitelé škol, stejně jako loni soudci a státní zástupci, povinnosti majetkových přiznání zůstanou ušetřeni proto, že měli silnou lobby a hlasitě křičeli. „Je to tak, říkám to na rovinu,“ připustil šéf výboru.

Zákon budí rozpaky

Funkcionáři, kteří budou letos poprvé nuceni předložit svá přiznání, jsou kvůli zákonu rozpačití.

„Umím si představit úplně jiné skupiny, které by měly podávat majetkové přiznání, než jsme my,“ řekl Právu např. ředitel domova důchodců v Hradci Králové Martin Dürer. Sám prý s přiznáním ale nemá problém.

Obdobně se na dotaz Práva vyjádřila ředitelka karlovarské krajské knihovny Eva Žáková.

„Mně osobně je to jedno. Nekradu, ani nemám žádné příjmy, které bych chtěla tajit. Takže jsem připravena to podat,“ uvedla.

Co musí přiznat
– vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem, včetně ceny
– vlastnická práva k věcem movitým, včetně způsobu nabytí, pokud v souhrnu za rok    přesáhnou půl miliónu
– cenné papíry, jejichž cena přesahuje v době nabytí 50 tisíc
– nesplacené finanční závazky nad 100 tisíc.

To bývalý šéf chomutovské zoologické zahrady, nynější šéf poslanecké frakce zelených Přemysl Rabas tvrdí, že je nesmysl, aby přiznání podávali i lidé tohoto typu. „Takový zákon přece neodstraní, aby někomu tak říkajíc nezůstalo něco za nehty,“ říká Rabas v narážce na argument, že majetková přiznání mají za cíl zabránit případné korupci.

Podle něj je hloupost, aby lidé jen proto, že stojí v čele organizací zřizovaných krajem, byli ve střetu zájmů. „Střetem zájmu přece je, když v radě zastupitelstva sedí zástupci firem, které pak dostávají zakázky. A to se děje běžně,“ tvrdí Rabas.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám