Článek
"Šlo skutečně o cvičení, které si horská služba udělala po své linii. Nemám informace ani o žádných zasypaných osobách a pádu větší laviny. Všechny předchozí zprávy vydané o této události mohu tímto dementovat. Jde o několik minut starou zprávu horské služby," potvrdil krátce po 18. hodině mluvčí policie v Trutnově Jiří Prouza.
"My jsme byli informováni o tom, že se jedná o ostrou akci a pád laviny. Že je to cvičení, jsme se dozvěděli až po dvou hodinách. Přitom o předchozích cvičeních horské služby jsme byli informováni předem, to je běžná praxe," řekl mluvčí trutnovské policie Jiří Prouza. Podle něj se policie snažila ověřit původní informace horské služby, vzhledem k odlehlosti údolí Bílého Labe to nebylo možné.
"Jsme složkou Integrovaného záchranného systému a měli bychom být informováni. Ve středu to budeme muset nějak řešit," řekl Prouza.
"Jednalo se o cvičení mající za cíl prověřit akceschopnost členů horské služby. Během toho došlo k vyprošťování trojice figurantů z pod laviny rekrutovaných ze záchranářů," doplnil Ludvík Strejček z operačního střediska krkonošské horské služby ve Špindlerově Mlýně. "Lavina ale žádná nespadla, všechno se kvůli rizikovému terénu předem důkladně prověřilo," doplnil.
Podle scénáře cvičení měla masa sněhu zasypat trojici turistů jdoucí po cestě, která je během zimy kvůli stálému lavinovému nebezpečí uzavřená.
Cvičení vyvolalo dohady o skutečné lavině
"Neblokujte telefony, jediné co můžeme říci, je skutečnost, že situaci nyní prověřujeme. Bližší informace budeme vědět za dvě hodiny," opakovali záchranáři a přiživili tím spekulace o pádu skutečné laviny.
Indicie události ale vypovídaly spíše o ostrém cvičení majícím prověřit připravenost záchranářských složek. Špindlerovým Mlýnem nezněla odpoledne siréna svolávající při podobných událostech členy horské služby a pravděpodobně nevzlétl ani záchranářský vrtulník. Situace v horském středisku nijak nenasvědčuje, že došlo k tragickému pádu laviny.
Ředitel královéhradecké záchranné služby Ladislava Žabka řekl ČTK, že jde o ostré cvičení horské služby. To však vyvrátil službu konající člen horské služby a odmítl to potvrdit také operační důstojník trutnovské policie. "Teď vám k tomu nic neřeknu," uvedl policista.
Laviny stále na trojce
Lavinové nebezpečí v Krkonoších setrvává na třetím z pětibodové stupnice lavinového nebezpečí, když riziko pádu lavin zvyšuje pokračující obleva, která dělá jednotlivé vrstvy sněhu značně nestabilní. Pády lavin v minulosti proslulo právě turisticky atraktivní údolí Bílého Labe.
"Přesně 8. března 1956 spadla v údolí Bílého Labe obří lavina nemající v Krkonoších obdoby. Masa sněhu, jež zdevastovala Labský důl, utrhla v podstatě celé Zlaté návrší. Dolů se řítily tisíce kubíků sněhu, který pod hromadou jako třísky polámaných staletých stromů vydržel dva roky. Čelo laviny dosahovalo dvaceti metrů. Stopy jsou patrné ještě dnes," vzpomněl před časem bývalý záchranář a znalec snad všech lavin spadlých v nejvyšších českých horách Valerián Spusta.
Není proto divu, že záchranáři zvolili k cvičení právě tuto lokalitu z celkem devětatřiceti krkonošských lavinových drah.
Každoročně spadne pětadvacet lavin
Krkonoše každoročně zasype okolo pětadvaceti lavin. Rekordní padesátka vypadala z horských úbočí v zimě 2004 - 2005. Sníh tehdy zabíjel na polské straně Krkonoš, kde v oblasti jezera Maly Staw v lednu 2005 překvapila bílá smrt dvojici polských záchranářů sjíždějících na lyžích lavinový svah.
Jedna z největších lavin třetího tisíciletí spadla v Krkonoších 12. dubna roku 2002, kdy úbočím Studniční hory letělo 280 tisíc tun sněhu. Katastrofa však zdaleka nedosahovala rozměrů mamutích lavin, které 8. března 1956 totálně zdevastovaly část údolí Bílého Labe, Obřího a Labského dolu. Sníh pod hromadou na třísky rozlámaných stromů vydržel dva roky.
Lavina s nejtragičtějšími následky stihla Krkonoše 21. března 1968, kdy v polském Bialim Jaru zahynulo devatenáct lidí.
Lavina v Krkonoších naposledy zabíjela koncem loňského prosince, kdy masa sněhu zasypala pod Liščí horou skupinu skialpinistů. Nehodu nepřežila mladá dívka.