Článek
Lenbachhaus vlastní celý odkaz Gabriely Münterové, která byla před první světovou válkou malířovou láskou, Centre Pompidou zase získalo dědictví po Nině N. Kandinské, malířově dlouholeté manželce a Guggenheimovo muzeum se pyšní tím, že jeho zakladatel Solomon R. Guggenheim se s umělcem osobně znal a shromáždil ve své době největší soukromou sbírku jeho prací.
Pořadatelé putovní výstavy, která je nyní do 22. února k vidění v Mnichově, poté od 8. dubna do 10. srpna 2009 bude v Paříži a nakonec od 18. září do 10. ledna 2010 se představí v New Yorku, se dohodli, že každé muzeum zapůjčí třicet obrazů, které sám Kandinsky považoval za svoje nejdůležitější práce a častokrát je během života vystavoval.
Lenbachhaus připravil skvělou kolekci obrazů z doby mnichovské expresionistické skupiny Blaue Reiter, Centre Pompidou zapůjčilo obrazy z období ruské revoluce a z pobytu na Bauhausu ve Výmar a Dessavě a pozdní díla z Paříže dominují mezi zápůjčkami z Guggenheimova muzea.
Krok za krokem je názorně ukázáno, jak se Kandinsky postupně dostal k abstrakci i jak se proměňoval jeho stylu během celých čtyřiceti let malování. Průvodcem po výstavě je třísetstránkový katalog s název Kandinsky – Absolut Abstrakt, který vydalo mnichovské nakladatelství Prestel s texty významných německých, francouzských a amerických odborníků.
Ke společné výstavě je připravena místními organizátory vždy další speciální expozice. Nejatraktivnější je z tohoto hlediska Mnichov, kde je k vidění kompletní Kandinského grafické dílo a také reprezentativní soubor prací skupiny Blaue Reiter, kterou umělec společně s Marcem v roce 1912 založil. Paříž by měla na jaře a v létě nabídnout soubor malířových akvarelů, které jsou málokdy vystavované, a New York zase obsáhlou dokumentaci mapující vztahy mezi malířem a Guggenheimovou rodinou.