Hlavní obsah

Topolánek obrátil, na olympiádu do Pekingu pojede

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA
Aktualizováno

Premiér Mirek Topolánek (ODS) změnil své rozhodnutí a přeci jen pojede na olympiádu do Pekingu. Na tiskové konferenci, kde vystoupil spolu se členem komise ČOV a oštěpařem Janem Železným, prohlásil, že pojede do Číny podpořit české sportovce.

Foto: Milan Malíček, Právo

Premiér Mirek Topolánek a člen komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru Jan Železný.

Článek

Topolánek řekl, že do Číny pojede 13. srpna, nezúčastní se tedy zahajovacího ceremoniálu, který se koná 8. srpna. Dodal, že ho o účast na olympiádě požádal Český olympijský výbor s tím, aby podpořil české sportovce. Žádosti výboru Topolánek vyhověl. Prohlásil, že sportovci, kteří se připravují pět let na olympiádu, si zaslouží, aby je jejich premiér v zahraničí podpořil.

Veškeré náklady jeho cesty má hradit Český olympijský výbor. Předseda vlády poletí normální leteckou linkou se synem, jemuž bude cestu hradit sám.

Český premiér se tak připojí k politikům, kteří nevyslyšeli výzvy mezinárodních aktivistů a ochránců lidských práv, aby se her vzhledem k porušování lidských práv v Číně neúčastnili.

Zatímco účast odmítla například německá kancléřka Angela Merkelová či český prezident Václav Klaus, americký prezident George Bush nebo jeho francouzský kolega Nicolas Sarkozy potvrdili, že u zahajovacího ceremoniálu 8. srpna budou. Britský premiér Gordon Brown plánuje přijet na závěrečnou slavnost.

Na jaře do Pekingu jet nechtěl

Ještě v polovině dubna Topolánek svou účast na olympijských hrách vylučoval. "Já do Pekingu nepojedu. Určitě nejsem pro nějaký bojkot olympiády ze strany sportovců, ale myslím, že beze mě se to tam obejde,“ řekl tehdy premiér a připomněl olympiádu v Berlíně v roce 1936, kterou zneužili nacisté pro svoji propagandu. Jako další důvod pro svou neúčast tehdy uvedl členství jeho přítelkyně Lucie Talmanové ve spolku přátel Tibetu.

Právě březnový zákrok čínské armády proti demonstrantům v Tibetu vyvolal ve světě vlnu kritiky. Tibetské exilové kruhy uvedly, že při zásahu zemřelo až 150 lidí. Čína přiznala smrt 19 osob.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám