Hlavní obsah

S kamerou na cestách: Kokořínsko-sever

Právo, Miroslav Šára

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Blížíme se k obci, či spíše rekreační osadě Nedvězí. Přes Mšensko, Liběchovsko a Jestřebické pokličky, které jsme navštívili v první části putování Kokořínskem, jsme dospěli zhruba do centra oblasti, odkud zamíříme dál na sever. Do oblasti, kde nás čekají další bizarní pískovcové skály, ale i výrazný čedičový vrchol se zříceninou hradu.

Foto: Miroslav Šára, Právo

Navštívit lze i obec Dražejov.

Článek

Ale teď zpět do Nedvězí. Spíše než osada nás tu bude zajímat stejnojmenný vrch (458 metrů nadmořské výšky). Při příchodu od osady připomíná jen mírný svah, nevysokou oblinu nad okolním terénem. Stačí ovšem dojít do jeho nejvyššího místa, aby si člověk svůj názor okamžitě poopravil.

Z vrcholu se totiž otvírá ničím nerušený kruhový výhled, který zejména při dobré viditelnosti je vysloveně impozantní. Tři kilometry na sever leží město Dubá, je jak na dlani, ale to ještě nic není. K vidění odtud totiž mohou být i Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše či Praha. Dokonce se tvrdí, že lze odtud přehlédnout celou třetinu Čech.

.: Procházka po Kokořínsku - NedvězíAutor: Miroslav Šára

Na skok v Dubé

Po již zmíněných třech kilometrech jsme v Dubé, ve městě s 1800 obyvateli. Za prohlídku zde stojí městská památková zóna v centru sídla – nejcennější památkou je zde barokní dvojvěžový kostel Povýšení sv. Kříže postavený v letech 1744–1760. Další pozoruhodný objekt, tentokrát památka technického rázu, je k nalezení na kraji města. Jedná se o starou sušárnu chmele.

.: Procházka po Kokořínsku - DubáAutor: Miroslav Šára

Husa, Čap a jiná skaliska

Ocitli jsme se na počátku pěší okružní cesty, jež nás zavede mezi další pozoruhodné skalní útvary. Startujeme v osadě Obrok. Po zhruba čtvrt kilometru chůze po modré a poté po neznačené cestě se napojujeme na zelenou turistickou trasu a vyrážíme na sever. Vstupujeme na území přírodní rezervace Kostelecké bory, které – jak vyplývá z názvu – chrání rozsáhlé borové porosty.

Na trase se mj. setkáme s Tisícovým kamenem, mohutným skalním převisem, a po žluté odbočce vystoupáme na Husu. Pískovcový hřbet čnící do nadmořské výšky 449 metrů nabízí řadu geologických zvláštností (např. skalní mikropyramidy pokryté slabou vrstvou železitého pískovce, pískovcové stalagmity s miskou na vrcholu) a také zvláštně vymodelované skalisko na vrcholu.

Připomíná husu se skloněnou hlavou, a proto je celkový název jasný. I když se také traduje, že vrch dostal název podle vyznavačů Husova učení, kteří se tu v minulosti tajně scházeli.

Odtud se již naše cesta stáčí k jihu, kam pokračujeme po žluté turistické značce. Působivý je průchod Martinským stěnami, kdy pod úzkou pěšinou spadá strmě do Komářího dolu stěna z tvrdého pískovce. Před návratem do výchozího bodu trasy se ještě zastavíme na Čapu. Skalní útvar ze všeho nejvíc připomínající obří kyj (říká se mu také Čapská palice) se nachází zhruba dva kilometry východně od Obroku a kromě neobvykle tvarované skály nabízí i široký rozhled na Dokeskou pahorkatinu a České středohoří.

.: Procházka po Kokořínsku - Husa a ČapAutor: Miroslav Šára

Čedičový Ronov

Severní výspa CHKO Kokořínsko už v mnohém svým charakterem připomíná sousední České středohoří. Výrazně to platí zejména o 553 metrů vysokém čedičovém vrchu Ronov. Na jeho vrcholu nalezneme nejen skvělé rozhledové místo, ale i zříceninu hradu, který kolem roku 1400 založil Berka z Dubé.

Po strmém výstupu se turista ovšem nesetká s Berkovým hradem (byl zničen již za husitských válek), ale se zbytky dalšího hradu postaveného v polovině 15. století (v roce 1609 již byl uváděn jako pustý). Výhled z Ronova je dokonalý, kruhový – mj. na České středohoří a nedaleký nejvyšší vrch Kokořínska Vlhošť (614 metrů).

.: Procházka po Kokořínsku - Ronov Autor: Miroslav Šára

PŘÍŠTÍ PÁTEK: s kamerou vyrazíme k Chorvatům, konkrétně na ostrov Krk.

Reklama

Související témata:

Související články

S kamerou na cestách: V kraji Chania

Nejdelší soutěska v Evropě, minojský palác, který zčásti přežil děsivou tsunami před 3500 lety, místo jak vystřižené z cestovních prospektů o Tichomoří –...

Výběr článků

Načítám