Článek
Právě ony zapomenuté plodiny a staré odrůdy k tomuto malebnému regionu patří a v současné době je lidé stále častěji objevují. Pojďme se za některými z nich na Jesenicko vypravit.
Staré Město pod Sněžníkem
Pomyslnou kolébkou zapomenutých plodin jsou hornaté oblasti severní Moravy, například Staroměstsko. Ve zdejších drsných podhorských oblastech se pěstovala do začátku druhé světové války pohanka, špalda, pšenice dvouzrnka, ale také len. S nástupem Adolfa Hitlera byly tyto „nerentabilní“ plodiny zakázány, po odsunu sudetských Němců zapomenuty a po dlouhá desetiletí si na obdělávaná políčka nikdo nevzpomněl.
V 90. letech, díky nadšení agronoma a ekologa Martina Hutaře a jemu blízkým, se zrodila myšlenka znovunavrácení zapomenutých plodin do této oblasti. Vydali se do Rakouska pro tři pytle osiva pšenice špaldy, která je geneticky čistá, nepřešlechtěná a propašovali ji do Jeseníků. Na políčku nad Starým Městem tak vzešla po několika desetiletích první špalda.
Dnes si můžeme ve Starém Městě v areálu firmy Pro-Bio tyto časy připomenout a prohlédnout si, jak se pohanka, špalda, červená čočka a další obiloviny zpracovávají. V sousedství vlakového nádraží se nachází hned dva mlýny – bio mlýn a pohankový neboli bezlepkový mlýn. Místo, kde byla vypěstována první pšenice špalda, je označeno informační tabulí, která se nachází na červené turistické značce nad Starým Městem.
Postřelmov – farma Přemysla Čecha
Pokud bychom si v létě chtěli prohlédnout rozkvetlá pole pohanky nebo špaldy, musíme vyrazit do Postřelmova na Šumpersku nebo do Rudy na Bruntálsku. V Postřelmově působí farmář Přemysl Čech, který se ekologickému hospodaření věnuje více než 10 let.
Rozkvetlá pohanka
Farma s 200 hektary orné půdy se nachází v nádherném podhůří Jeseníků. Na polích mezi Zábřehem a Postřelmovem můžete vidět pohanku, špaldu, žito, jetel nachový a můžete navštívit i samotnou farmu. Za návštěvu stojí také nedaleký Habermannův mlýn, proslavený díky stejnojmennému filmu.
Ruda – pohankové pole na Křížovém vrchu
Další možností, kam na výlet za „zapomenutými plodinami je vycházka na Křížový vrch v okrese Bruntál. Na Křížový vrch se dostaneme po žluté značce z vesničky Ruda, spadající pod obec Tvrdkov v podhůří Nízkého Jeseníku.
Od barokního kostela Panny Marie Sněžné vede na Křížový vrch (589 m n. m.) křížová cesta se 14 zastaveními, lemovaná sochami z 60. let 18. století. Vrchol nás ocení krásným širokým výhledem do okolí a můžeme zde vidět sousoší Malé Kalvárie.
Dobrému pozorovateli v létě neuniknou nezvykle barevná políčka v okolí křížové cesty. To tu krásně bíle kvete pohanka, nebo naopak zrají pohankové kroupy, které dávají téměř rudou barvu celému porostu.
Jedlé jeřabiny v Ostružné
Další zajímavý tip je pro změnu ovocnářský. Jedlé jeřabiny jsou jesenickou krajovou specialitou s rozmanitým využitím. Jedlý jeřáb (Sorbus aucuparia, var. Dulcis moravica) má svoji domovinu na lichtenštejnském panství v Ostružné. Kolem roku 1805 jej zde vyšlechtili místní rolníci a zásluhou knížecího lesníka Franze Kraetzla se během druhé poloviny 19. století rozšířil do celé Evropy jako ovocný strom plodící i v horských nebo studených oblastech.
Sdružení Eberesche (tak se jeřábu říká ve zdejším nářečí) z Jeseníku navázalo na tradici a místní přátelé spolku vysázeli na podzim v roce 2012 alej 45 jeřábů na mezi podél místní komunikace do Petříkova, dva stromky u kapličky při této silnici a tři další u kostela.
Mladé stromky pocházejí z vlastní produkce, naroubované z matečních stromů. Předchozí generace si jeřábu jedlého velmi považovaly pro významný zdroj vitamínu C, který lidem pomáhal přečkat ve zdraví často drsné, mrazivé jesenické zimy. Z plodů se dá udělat výborný kompot, marmelády, víno, pálenice a další produkty.