Dům Seligmanna Bauera, pocházející z konce 18. století, najdete v Třebíči na adrese Blahoslavova 77. Jeho rekonstrukce a zřízení židovského muzea byly spolufinancovány Evropskou unií pomocí Regionálního operačního programu Jihovýchod. Dřevěná socha někdejšího majitele (nekopírující jeho skutečný vzhled) stojí hned v přízemí u okna. „Expozice ukazuje život židovské rodiny v meziválečném období 20. a 30. let minulého století,“ říká na úvod průvodkyně.

Socha Seligmanna Bauera vyhlíží další návštěvníky.

Socha Seligmanna Bauera vyhlíží další návštěvníky.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

V přízemí domu se tehdy prodávalo a skladovalo zboží. Tuto funkci ukazuje i dnešní expozice. Vedle místnosti imitující dřívější obchod je moderní kuchyň využívaná při speciálních příležitostech. „Na Purim, jeden z židovských svátků, si tady děti vyzkoušely pečení s pekařem z pražské židovské obce,“ říká průvodkyně.

V patře domu se žilo. Vrchní část expozice je tedy věnována autentické ukázce nejen ložnice s devítiramenným svícnem, starým nábytkem a skříní plnou oblečení, ale také historické košer kuchyni.

Rozestlaná postel dodává prostoru na autenticitě.

Rozestlaná postel dodává prostoru na autenticitě.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Průvodkyně upozorňuje například na zásadu přísného oddělování masa a mléčných produktů. Ukazuje také takzvané košerovací prkénko. Speciálními drážkami odvádělo ze zpracovávaného masa pryč krev.

„To, že židé nesmějí jíst krev, je jedno z pravidel kašrutu, tedy zásad stravování. Vše, co židé konzumují, by mělo být vypěstované a zpracované podle těchto zásad. Souvisí to také s hygienou. Navíc třeba co se týče té krve, židé věří, že v ní sídlí duše, proto ji nekonzumují,” vypráví průvodkyně.

Průvodkyně mluví o využití košerovacího prkénka.

Průvodkyně mluví o využití košerovacího prkénka.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Majitelé tohoto útulného domku byli vždy zavázáni umožňovat židovským ženám vstup do Zadní synagogy, respektive do její ženské galerie. Synagoga tu stála zhruba o století dříve než dům, dnes je zapsaná na seznamu UNESCO.

Pohled z ženské galerie do spodního patra synagogy.

Pohled z ženské galerie do spodního patra synagogy.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Zatímco obyvatelky domu vstupovaly do synagogy přímo přes kuchyň a chodbičku v prvním patře, pro příchozí zvenčí byl přistavěn vchod z ulice. Když kterýmikoliv z těchto dveří dnes vstoupíte do ženské galerie, narazíte nejdříve na velký interaktivní model Třebíče.

Dole je v Zadní synagoze prostor k sezení, nahoře za černým zábradlím je ženská galerie.

Dole je v Zadní synagoze prostor k sezení, nahoře za černým zábradlím je ženská galerie.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Celá synagoga je bohatě vyzdobena malbami, které se restaurátorům podařilo zachránit. Ve světlém prostoru jsou připraveny dlouhé řady židlí. Zadní synagoga dnes totiž slouží mimo jiné k pořádání různých kulturních a společenských akcí.