Muzeum lidových pálenic je otevřeno od roku 2010. Vzniklo v jedné z bývalých stodol ve vlčnovském areálu památek lidového stavitelství.

V expozici jsou vystaveny tři desítky destilačních zařízení různé velikosti a stáří. Z velké části jde o pálenice zabavené v minulosti policií. Mnohé další muzeum dostalo darem od sběratelů z celého světa.

Nejmenší pálenice má 15 centimetrů

Kuriozitou je například pálenice věnovaná z Norska, na níž se pálilo až za polárním kruhem. Nejmenší pálenice měří pouhých 15 centimetrů a je zapsána v České knize rekordů. Ta nejstarší pochází z roku 1900.

Expozice Muzea pálenic

Expozice Muzea pálenic

FOTO: Martina Žáčková, Právo

Velkou pozornost budí například pálenice důmyslně zabudovaná do staré bubnové pračky Romo Fulnek. Ta v maximální možné míře splňovala účel dokonalého úkrytu před případnou kontrolou strážců zákona.

V muzeu ale nechybějí ani další tematické exponáty, například desítky lahví s různě zdobenými vinětami či reklamní plakáty a tabulky na téma alkohol. Atmosféru doplňuje koutek zařízený ve stylu venkovské kuchyně a hospůdky, v němž může návštěvník na chvíli spočinout, poslechnout si písničky pijáků či zhlédnout tematický film.

V jedinečném moravském muzeu si můžete prohlédnout i nejrůznější láhve od slivovic.

V jedinečném moravském muzeu si můžete prohlédnout i nejrůznější (prázdné) láhve slivovic.

FOTO: Martina Žáčková, Právo

Novinkou je takzvaný archív chuťového poselství dalším generacím, do něhož jsou ukládány nejlepší slivovice z národopisné oblasti Slovácko. K jejich otevření a ochutnávce má dojít nejdříve za 50 let.

Najdete tu i menší výstavu, která dokumentuje expedici trabantů Jižní Amerikou, během níž cestovatelé vyráběli destiláty z místních surovin. Vzorky těchto lihovin jsou uloženy v malých soudečcích právě ve vlčnovském muzeu.

Černé pálení? Adrenalin a furiantství

Na vyvýšených ochozech podél stěn je soustředěna naučná část, která pomocí informačních panelů přibližuje nejstarší zmínky o výrobě pálenky, považované lékaři ve středověku za vynikající léčebný prostředek, přes výrobu kořalky ve vrchnostenských palírnách až po soukromé a pěstitelské pálenice.

V muzeum je vidět i zařízení k domácímu pálení.

V muzeu je vidět i zařízení k domácímu pálení.

FOTO: Martina Žáčková, Právo

Dozvíte se, z jakých surovin se pálilo a pálí, co je podstatou procesu destilace nebo jak bývalo v minulosti postihováno černé pálení.

„Muzeum ale v žádném případě není oslavou nelegálního jednání. Chtěli jsme zachytit leckdy až neskutečnou lidovou vynalézavost, tvořivost a fantazii. Lidem zpravidla nikdy nešlo ani tak o peníze, které ušetřili na dani, jako o dobrodružství. Je to jistá forma furiantství,“ vysvětluje Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti, které Muzeum lidových pálenic zřídilo.

Pro pobavení i poučení návštěvníků jsou v muzeu k dostání různé stylové suvenýry. Koupíte tu třeba CD Pijácké písně nebo satirický občasník Lihové noviny. Vše o historii pálení se dočtete v Rukověti návštěvníka. Nechybí v ní ani několik zlidovělých návodů na přípravu alkoholických koktejlů.