S kamerou na cestách: Za poklady moravské metropole

Pohybovat se budeme na relativně malém území historického centra, o to víc ovšem oceníme, s jak rozsáhlou nabídkou se tu potkáme.

Brněnskou procházku zahajujeme na Moravském náměstí. V těchto místech do oka padne zejména kostel sv. Tomáše – v čase naší návštěvy byl ovšem natolik obklíčen okolním stavebním ruchem, že jsme se spokojili pouze s pohledem zdáli. První zastávku jsme učinili o pár kroků dále – na Jakubském náměstí u kostela sv. Jakuba.

Kostel sv. Jakuba

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Už zdálky kyne návštěvníkům svou 92 metrů vysokou nepřehlédnutelnou věží, ale ještě větším dojmem příchozího zahrne ve svých interiérech. Původně románská stavba byla v 15. a 16. stoletím přestavěna v pozdně gotické podobě. Trojlodní halová stavba s ochozem kolem chóru působí svými vnitřními dispozicemi vskutku monumentálně.

Pokračujeme v cestě jižním směrem, takže vzápětí staneme na rozlehlém náměstí Svobody. Za pozornost tu určitě stojí Morový sloup z roku 1680 vybudovaný podle návrhu J. K. Erny. Vrchol sloupu korunuje socha Madony s dítětem, na podstavci jsou sochy světců.

Ulice a uličky nás vedou za dalšími zajímavými pohledy, k dalším pozoruhodným objektům. Například k Měnínské bráně ve stejnojmenné ulici, jediné dochované stavbě svého druhu v Brně. Moravská metropole mívala podobných bran pět. Současná podoba Měnínské brány pochází zhruba z přelomu 16. a 17. století.

Věž staré radnice od Zelného trhu

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Cestou k Zelnému trhu, dalšímu z řady krásných náměstí, nemůžeme minout Starou radnici. Její věž je další z brněnských dominant, v průjezdu je navíc mj. k vidění Brněnský drak, který kdysi škodil ve Slatinské skále v Líšni. Legenda praví, že nikoliv silou, ale důvtipem byl drak nakonec přemožen… Trochu se podobá krokodýlovi, ale tím se nenechme zmást.

Centrum Brna

 Autor: Miroslav Šára

Zelný trh jsme nechali za zády, stoupáme na vrch zvaný Petrov. Vévodí mu kostel sv. Petra a Pavla s trochu podobnou genezí jako svatojakubský kostel. Nejprve tu stála románská svatyně, již kolem roku 1400 nahradil pozdně gotický chrám. Jeho interiér si v působivosti nijak nezadá se svatostánkem, do něhož jsme již nahlédli.

Kostel sv. Petra a Pavla

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Tato stavba však turistu potěší ještě něčím jiným. Schody ho vyvedou do míst, v nichž se kostel stává i mimořádnou rozhlednou. Pohled na historické centrum města, na hroty svatojakubské, staroradniční a dalších věží, stejně jako na nedaleký vrch s hradem Špilberkem je jedním slovem jedinečný.

A právě posledně jmenovaný kopec bude vzápětí dalším cílovým místem brněnské vycházky.

Petrov

Autor: Miroslav Šára

Jak už bylo naznačeno, nyní se vydáme do nejvyššího brněnského patra. Míříme k národní kulturní památce čili do areálu hradu Špilberk.

Hrad nad Brnem byl založen kolem roku 1240 moravským markrabětem, pozdějším českým králem Přemyslem Otakarem II.. V dalších stoletích se objekt rozrůstal a vyvíjel, měnil se mj. i do podoby pevnosti, od roku 1673 sloužil jako věznice – což je dějinný nástin víc než strohý, ale na víc v tuto chvíli nemáme prostor.

Špilberk z Petrova

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Ten naopak věnujme řadě objektů, jimiž Špilberk oslovuje své návštěvníky. Ať již se jedná o působivé exteriéry či několik vnitřních expozic. S kamerou nahlédneme mj. na výtvarnou modernu, zavítáme i na přehlídku starého umění – a také se potěšíme setkáním s pokladem importovaným a dočasným. Tím na Špilberku ještě donedávna byla výstava o zlatnickém umění Inků v letech 400 př. n. l. až do roku 600 našeho letopočtu. Tak se pojďme podívat.

Špilberk

  Autor: Miroslav Šára