Jednou za rok si nechte seřídit vázání. Jednak se vám od minulé zimy mohla změnit váha, případně si koupíte nové boty. V servisu budou chtít znát vaši výšku, váhu a kolik je vám let. Podepsáním čestného prohlášení, že jste udali pravdivé údaje, se servisy chrání před žalobou, když jste si například ubrali kila, lyže vám vypne a vy si zlomíte nohu.

Dětem do 10 let se odečítá jeden stupeň, protože takto staré děti nedovedou v průměru ještě dobře lyžovat, jeden stupeň se odečítá i lidem starším 50 let, jelikož jsou pro ně pády více nebezpečné. Zatímco pro malé děti, starší lidi a rekreační lyžaře je potřeba, aby lyže při pádu vypnuly a nezůstaly na noze, u výborných sjezdařů se sportovním až agresívním stylem je to přesně naopak. Jim lyže vypnout nesmí, proto se vázání neseřizuje na běžných strojích, ale utahuje se co nejvíce, v podstatě podle osobního pocitu.

Životnost vázání je v případě, že jezdíte na hory párkrát do roka, sedm až deset let. Pak už neodpovídá normám a servisy vám je buď odmítnou seřídit, nebo je seřídí jen podle skeletu boty, ale na vaše riziko. Životnost vázání odpovídá v podstatě životnosti lyží a oboje by se mělo kupovat současně jako set. Ani bazary by neměly nabízet lyže s vázáním, které už neodpovídá normám. I ony jsou povinné poskytovat záruku jeden rok.

Brousit jednou za rok je málo

Nabrousit hrany byste si měli nechat určitě před sezónou. Aktivní lyžaři pak určitě i po týdnu ježdění s přihlédnutím k povětrnostním podmínkám. Technický sníh je vůči hranám i skluznici hodně agresívní, nemluvě o plotnách.

Broušení lyže opotřebovává, odebírá materiál jak z hran, tak ze skluznice. To se však děje i pouhým lyžováním. Broušení o ledové plotny je dokonce k lyžím mnohem méně ohleduplné. Když přijedete do servisu po třech letech, kdy jste lyže nenechali nabrousit, sebere stroj k dosažení správného úhlu z lyže mnohem víc materiálu, než kdyby je během stejného období brousil několikrát do roka.

Pokud jezdíte opravdu hodně, vyplatí se pořídit si kapesní nářadí. Malý brousek za cca 300 Kč koupíte v každém obchodě s lyžemi a jím si po třech čtyřech dnech ježdění hrany přibrousíte. Nedocílíte takové ostrosti jako na stroji, ale je to pořád lepší než nic. I takto malým brouskem si však můžete lyže poničit.

Pokud o broušení hran nic nevíte, poraďte se v prodejně, podívejte se na video nebo investujte 1500 Kč za půldenní školení servisu lyží. Lyže se brousí od špičky k patce, ale následně se vždy na špičce a na patce trochu ztupí. Pokud byste to neudělali, nebudete schopni zatáčet.

Voskují se i sjezdovky

Kromě vázání a broušení hran se servis týká i skluznice, do níž se řeže struktura. Ta je důležitá pro odvádění mikroskopických částeček vody, které vznikají při tření skluznice o sníh. Překvapením pro mnohé může být, že v servisech vám skluznici i navoskují.

Jednak proto, že pak lépe jede, a jednak kvůli ochraně proti mechanickému poškození. Fajnšmekři si pořizují tuhé vosky a zažehlují je, ale existují expres tekuté vosky, které rozetřete houbičkou a rozleštíte hadříkem.

Špatný servis se prý pozná velmi těžko. Můžete to zjistit snad jen při dalším servisu, kdy servismen odhalí vadu a bude od vás chtít podepsat, že už jste s ní přijeli. Ceny se liší v návaznosti na kvalitu strojů. Kompletní servis stojí v průměru 450 až 500 Kč.

Koupit, nebo půjčit?

Pořizovací cena kvalitních rekreačních lyží vyjde přibližně na 7000 až 10 000 Kč. Za boty dáte 4000 až 6000 Kč. Při koupi je třeba zohlednit váhu. Stokilový muž potřebuje tvrdší lyže i boty než šedesátikilová žena.

Půjčení srovnatelného setu vyjde na týden na 2000 Kč, za celosezónní půjčení zaplatíte v průměru kolem 3000 Kč. Půjčení dětských lyží vyjde ještě levněji a podle informací ze servisů dětem je rodiče půjčují masově.

Zvážit, jestli se mi vyplatí koupit si vlastní lyže, je těžší. Na jedné straně s vypůjčenými lyžemi už nemusíte do servisu. Po každém vrácení projdou kompletním servisem. Jakmile vyjedete ročně na lyže na 14 dní a déle, už se vyplatí vlastní výbava. Boty navíc mějte vlastní v každém případě.