Divočinu Vysokých Tater pokryla bílá sněhová peřina, zvěř má zimní spánek

Naše putování jsme zahájili v Belianských Tatrách. Za zády se dvěma nejvyššími vrcholy Havranem a Žiarskou Vidlou jsme pózovali před kamerou a pořizovali snímky, které patří k nejčastěji fotografovaným. Během naší cesty, z níž posléze vznikl další díl televizního cyklu Návraty k divočině, nás průvodce Tomáš Kočko spolu s místními ochránci přírody zavedl za kamzíky i svišti, k horským plesům, do lesů poznamenaných větrnou smrští i do míst, kde se daří zimním sportům.

V Tatranském národním parku teď platí zimní uzávěra, aby nebyl rušen spánek zvěře. Ochranáři zároveň upozorňují na velké nebezpečí lavin. Zejména v Západních Tatrách spočítali až 1000 lavinových drah. Už teď vám ale můžeme připomenout několik typických tatranských obyvatel, s nimiž se v návštěvní sezóně můžete setkat.

V Tatranském národním parku teď platí zimní uzávěra, aby nebyl rušen spánek zvěře.

FOTO: Archiv České televize, Tomáš Kočko

Především jsou to kamzíci (je jich tady na 840 ks), „pamětníci“ doby ledové svišti, kteří vytvářejí kolonie až 300 nor, nebo vlci, přirození predátoři, jejichž výskyt narůstá. Pověstný je samozřejmě medvěd (v současné době okolo 100 ks). Ochranáři národního parku vyvracejí legendy o jeho nebezpečnosti a tvrdí, že se jej není třeba bát. Rovnováhu ve výskytu zvěře pomáhají zajišťovat i dravci a především s velkou pýchou zmiňovaný orel skalní.

V roce 2004 poznamenala vzhled Tater ničivá větrná kalamita, za kterou zůstalo 12 tisíc ha lesních polomů. Jestliže jsme zmiňovali zvířata, je třeba v této souvislosti uvést, že v rozsáhlých polomech nebyly nalezeny žádné mršiny, neboť zvířata mnohem lépe než člověk vycítila blížící se nebezpečí a stačila včas utéci. Strážci národního parku upozorňují na nové pohledy, které se následkem vichřice otevřely. Návštěvníci tak mohou číst v obnažené krajině jako v učebnici geomorfologie.

FOTO: Archiv České televize, Tomáš Kočko

V současné době se vedou debaty o novém zalesňování, vedle toho také spory o možnosti vzniku nových zimních středisek. I v televizním pořadu, na který odkazujeme, se ochranáři přiklánějí k tomu, aby se rozsah uplatnění zimních sportovních center nezvyšoval.

Jedním z charakteristických znaků, které svědčí o ledovcovém původu, je 130 jezer. Za to největší bylo tradičně označováno Štrbské pleso. Nová měření ale prokázala, že toto nejznámější ledovcové oko musí kapitulovat před Velkým Hincovým plesem. Jeho rozloha 20,08 ha a hloubka 54 m nemá mezi tatranskými jezery konkurenta.

Pořadem provází Tomáš Kočko.

FOTO: Archiv České televize

V zimním čase jsme nestoupali na horské vrcholy, s televizní kamerou jsme nebyli ani u vodopádů nebo v jeskyních. Přesto vám pro jarní (nebo spíš brzké letní) putování přinášíme pár příjemných inspirací. Přesvědčíte se o tom v posledním vydání cyklu Návraty k divočině, které můžete sledovat na ČT2 v pátek 9. prosince 2011 v 18:00 hodin.