Článek
„Nikdy nebylo optimální, aby Česko bylo zastupováno ve dvou,“ řekl Zůna v Nedělní debatě České televize. Dodal, že by měl stát na summitu NATO v Ankaře zastupovat premiér, protože je tím, kdo nese odpovědnost za celou vládu.
„Přítomnost prezidenta neuškodí, ale mohli jsme tuto věc rozhodnout a do budoucna konat jinak, aby zastoupení České republiky bylo takové, jaká je dělba odpovědnosti v našem politickém systému,“ dodal.
Jeho postoj v diskusi zkritizoval předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Prezident Petr Pavel má autoritu, zkušenosti a má mezi našimi aliančními partnery respekt. Těmito žabomyšími válkami o tom, jestli prezident pojede nebo nepojede, jen ztrácíme svou pozici. Začínáme ten summit ostudou,“ konstatoval s tím, že je dobře, že se prezident summitu zúčastní.
Podle Havla by navíc měl prezident stát automaticky v čele delegace. V nedělní debatě na CNN Prima News ale ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že delegaci povede premiér Andrej Babiš (ANO).
Kabinet prosazoval, aby Česko na nadcházejícím summitu NATO zastupoval premiér. Ústavní soud ale předběžným opatřením nařídil, aby byl součástí delegace i prezident. Hlava státu tradičně zastupovala zemi na summitech NATO i v minulosti.
Vláda podle Zůny měla zájem, aby se jednalo a došlo ke shodě na seznamu účastníků delegace. Prezident ale podle něj nechtěl na dohodu s vládou přistoupit. Účast premiéra i prezidenta podle něj může přinést komplikace. „Je to i protokolárně velmi složité tohle zabezpečit,“ uvedl Zůna.
„Vaší ambicí nebylo se tomu konfliktu vyhnout. Vy jste tuhle šarádu začali,“ oponoval mu Havel s tím, že vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček před dvěma měsíci řekl, že neúčast prezidenta Pavla je „hotová věc“.
Podle Zůny je nejasné, jaké části summitu se prezident zúčastní. „Ústavní soud rozhodl o účasti prezidenta, ale není rozhodnuto o jeho programu,“ řekl. Svůj názor na to, jestli by měl být prezident v čele delegace, odmítl komentovat.
Lišíme se v pohledu na obranné výdaje
Zástupci vládní koalice dlouhodobě poukazují na rozpory mezi postoji vlády a prezidenta směrem k zahraniční politice a summitu NATO.
Na otázku moderátorky, v čem konkrétně se názory obou táborů liší, ministr řekl, že to jsou výdaje na obranu.
„To je třeba trajektorie výdajů na obranu nebo plán budování vojenských schopností,“ přičemž zkritizoval bývalou vládu Petra Fialy (ODS) za odsun dobudování těžké brigády o šest až osm let.
Připomněl, že rozpočet na příští rok by se měl navýšit o nižší desítky miliard a dosáhnout dvou procent na obranu.
Splnění pěti procent HDP na obranu do roku 2035, jak požaduje NATO, ale nepotvrdil. „Žádný závazek v procentech není,“ uzavřel.
„Dvě procenta v příštím roce je zbabělost. Pokud byste se vydali naší cestou, byli byste mnohem dál,“ vmetl mu Havel. Poukazoval přitom na graf, podle kterého měly být obranné výdaje navrhované předchozí vládou letos vyšší a dosáhnout 2,2 % HDP.
