Amsterdam zaplavilo poslední dubnovou sobotu oranžové šílenství okolo jedenácté dopoledne, kdy se pomalu rozjížděly oslavy, které zpravidla končí okolo osmé hodiny večerní. Lidé tančili v uličkách, podél kanálů, ale hlavně na lodích.

Město doslova zářilo oranžovou barvou, ne nadarmo se říká, že oranžová barva dodává energii. Atmosféra pulzovala energií a hudbou. Občas zavanula vůně marihuany, přestože v okolí nebyl žádný cofeeshop v dohledu.

Video

Party v Amsterdamu

 Zdroj: Lucie Poštolková, Novinky

Na rozích mnoha ulic vyrostla menší pódia, která bohatě zásobila hudbou až čtyři ulice. Lidé tančili nejvíc na lodích. Obyvatelé hausbótů jen otevřeli okna a se sklenkou v ruce sledovali bujaré veselí, které předváděly roztodivné bárky. Občas jsme zahlédli i tančící osoby ve vyšších patrech domů podél grachtů. Všichni museli mít na sobě aspoň trochu oranžové barvy. Nezáleželo na tom, jestli se jednalo o umělé řasy, paruku či květinu. Některé kostýmy byly ale nepřehlédnutelné.

Oranžový ocásek

Bujaré oslavy

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Lodě leckdy vybavené i výkonným ozvučením, některé i s mixážním pultem, obstarávaly hudební doprovod daleko do vzdálenosti, na které splývaly se songy od jiné bárky. Slunce pálilo, ale nás pěkně zchladily veselé holky se stříkacími pistolkami na projíždějící loďce. Smolaře trefovali kolemjdoucí z mostů, na kterých se za půl eura prodávaly balónky naplněné vodou.

Balónky naplněné vodou za 50 centů

Balónky naplněné vodou za 50 centů

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Nejobtížnější bylo uchránit loď, aby byla co nejméně omlácená. Někteří bohužel neovládali plavidlo tolik, či míra alkoholu nebo marihuany jim stoupla do hlavy, že často až neurvale naráželi do lodí před i za sebou. Celá posádka holýma rukama přidržovala ostatní blížící se loďky. Stejně tak postupovali i ostatní, kteří si loď půjčili nebo chtěli co nejvíce zachovat její lakování.

Přituhovalo v momentě, kdy se občas někdo vydal přes kanál, ale nepoužil most, nýbrž lehce přešel po lodích, skrz které chvílemi nebylo vidět ani vodní hladinu. Pravděpodobně tímto způsobem nám někdo laškovně vyměnil přední praporek s logem loděnice.

Občas nebylo vidět ani vodní hladinu kanálu.

Občas nebylo vidět ani vodní hladinu kanálu.

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

V ulicích vyrostly bleší trhy, kde bylo k dostání opravdu cokoli. I věci, které byste možná už vyhodili do koše: staré hračky, knihy, oblečení a různé drobnosti. Nedostatek toalet místní kompenzovali tím, že vybírali poplatky za použití vlastních záchodů. V pověstných uličkách lásky měli napilno, a jen pár lehkých děv stálo ve dveřích a vyhlíželo své zákazníky.

Bílá pleť umocňuje výraznou oranžovou paruku.

Slečna prodávala limonádu.

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Občerstvení obstarávaly stovky stánků s vaflemi, ovocnými saláty, koktejly, smaženými holandskými specialitami od hranolek až po tradiční fritované okořeněné masové směsi - frikandely či krokety. Někteří dali přednost stánkům s tureckými pokrmy nebo jen cukrové vatě a vaflím.

Holandské vafle

Holandské vafle

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Na hlavním náměstí Dam se v obrovské výšce točil řetízkový kolotoč, ruské kolo a rameno, které protáčelo odvážlivce rychlostí až 120 km/h. Ti, kteří se nebáli, si prohlídli hlavní město z té největší výšky. Navíc se sedačky neřízeně protáčely, proto někteří odvážlivci zažili euforické pocity, aniž by předtím nutně museli do cofeeshopu.

Pouťové atrakce na hlavním náměstí Dam

Pouťové atrakce na hlavním náměstí Dam

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Na Královnin den v Amsterdamu tancuje víc jak milión lidí. Přibližně třetinu bujarých slavících tvoří Amsterdamáci. Zbytek tvoří lidé jak Nizozemci, Němci, tak i třeba Francouzi, Litevci, Italové a Češi.

Proč oranžová?

V Nizozemském království se všichni hrdě hlásí ke královskému Oranžsko-Nasavského rodu, odtud pochází oranžová barva - jeden z národních znaků. Oranžovo modro bílou vlajku měl ve znaku princ Vilém I. Oranžský, který vedl povstání nizozemských protestantských provincií proti španělské nadvládě v 16. století. Po vzniku republiky v čele s Vilémem se používala oranžovo modro bílá státní vlajka, která byla později v 17. století pozměněna. Vyměnil se oranžový pruh za červený.

Tančilo se hlavně na lodích.

Tančilo se hlavně na lodích.

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Trocha historie

Nizozemský Královnin den se poprvé slavil 31. srpna 1885 na počest princezny Wilhelminy, která se později stala královnou. Mezi léty 1885 až 1890 se svátku říkalo Princeznin den, v době před korunovací Wilhelminy roku 1890. Od roku 1891 se slavnosti říká Královnin den.

Oranžové modely z hausbótu

Oranžové modely z hausbótu

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Poté, co převzala moc v zemi královna Juliana roku 1949, se začal slavit Královnin den 30. dubna na Juliániny narozeniny. Ačkoliv má současná královna narozeniny 31. ledna, formálně oslavuje narozeniny ve stejný den jako její matka Juliána. Počasí je ideální na jarní festivaly a pouliční party. Samotná královna Beatrix se účastní oslav, ale jen v menších městech, protože Amsterdam nemá příliš ráda.

Aby to však nebylo tak jednoznačné, přesouvá se svátek na 29. dubna v případě, že 30. duben připadne na neděli. Nizozemci nechtějí přijít o poklidnou neděli a pondělí dopoledne, kdy mívá většina obchodů zavřeno.

Oranžové balónky zdobily i cofeeshopy.

Oranžové balónky zdobily i cofeeshopy.

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky