Článek
Mumlavský vodopád
Sice nepatří k nejvyšším vodopádům u nás, zato však upoutá svojí robustností a krásou. Je vysoký asi 10 m a najdeme ho necelé dva km po modré značce z Harrachova.
Nedaleko od vodopádu si můžeme prohlédnout i krásné obří hrnce v korytu říčky, které tady již tisíciletí vymílají drobné kaménky unášené proudem.
Poblíž je i dřevěnice Mumlavská bouda, kde si můžete dát něco horského (a dobrého) k obědu.
Sněžka
Jako nejvyšší hora naší republiky (1602 m n. m.) stojí jistě za návštěvu. Dopravit se na vrcholek můžete po svých z Pece pod Sněžkou přes Růžohorky nebo pohodlně jízdou s lanovkou. Pozor, lanovka je mezi 31. březnem a 25. dubnem mimo provoz.
Z kulturních zajímavostí si na vrcholu můžeme prohlédnout kapli sv. Vavřince, přestavovanou naposledy v 19. století.
Krkonoše lákají i na cyklistiku.foto: czechtourism.cz
Stachelberg
Kdo se zajímá o vojenskou historii, neměl by vynechat dělostřeleckou tvrz Stachelberg, rozestavěnou těsně před druhou světovou válkou. Po objektech provází návštěvníky naučná stezka, do podzemí se lze každoročně podívat od května do října. Objekty opevnění se nachází při silnici č. 300 z Trutnova na Žacléř.
Dvorský les
Nesprávně někdy označovaný jako Rýchorský prales je přírodní zajímavostí východní části Krkonoš. Zajímavé tvary prastarých buků vznikly během 19. století, kdy se i v tomto lese pásl dobytek a okusoval mladé buky, čímž je deformoval.
Kromě toho vzrůst ovlivňovala každoroční bohatá sněhová nadílka a tvrdé klima. Na Rýchory se nejlépe dostaneme po žluté z Horního Maršova nebo po červené od Stachelbergu.
Labe foto: Karel Zábrodský
Černohorské rašeliniště
Mezi Černou a světlou horou se nachází jedno z nejvýše položených krkonošských rašelinišť. Patří mezi velmi přísně chráněná území, a tak se většinou do tohoto zajímavého prostředí nemají běžní turisté možnost podívat.
V případě Černohorského je to jinak – do jeho nitra totiž vede zajímavá naučná stezka, seznamující své návštěvníky nejen se vznikem, ale i s vývojem a druhy kultur, které rašeliniště osidlují.
Krkonoše /foto: Karel Zábrodský
K Černohorskému rašeliništi se můžeme vypravit z Janských lázní přes Černou horu buďto pěšky po červené nebo opět lanovkou.
Pramen Labe
V nadmořské výšce 1386 m pramení v rašeliništích Labské louky naše druhá nejmohutnější řeka Labe. Tok odsud pokračuje k Labské boudě, kde voda z výšky asi 40 m padá do Labského dolu.
Okolí pramene je upravené, na kamenné zídce najdeme znaky všech 26 měst, kterými řeka na své pouti republikou protéká. Skutečný pramen Labe však leží o něco dál. Nejkratší cesta vede přes Zlaté návrší, odkud je to asi 2 km po žluté značce.
Zlaté návrší
Jedním z nejznámějších míst v Krkonoších je takzvané Zlaté návrší. Od mohyly Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří zahynuli 24. března 1913 v průběhu lyžeckého závodu, je krásný výhled na sousední vrch Kotel se známou Růženčinou zahrádkou, na Harrachovy kameny a prostor Pančavské louky.
Krkonoše foto: Karel Zábrodský
Zlaté návrší je východištěm cest, např. k Labské boudě nebo Prameni Labe. Dostat se sem lze z Horních Míseček po žluté nebo za příznivého počasí sem vyjíždí i autobus.
Labská přehrada
Na Labi pod Špindlerovým Mlýnem se rozkládá unikátní vodní nádrž vystavěná v letech 1910–1916 s délkou hráze 153 m, která má ochraňovat údolí nad Vrchlabím před povodněmi z tajícího sněhu. Přes nedávno opravované hráze vede turisticky značená cesta.
Sněžné jámy
Že Krkonoše nejsou jen oblé kopečky s vhodnými lyžařskými terény, se můžeme přesvědčit nedaleko nejvyšší hory západní části Krkonoš Vysokého kola (1506 m n. m.). Pod jeho severozápadními svahy se na polské straně nachází skalní stěny Sněžných jam s jezírky ledovcového původu. Do přírodní rezervace lze sestoupit z hřebenové cesty po zelené značce.