Hlavní obsah

Traubova vila nebyla moc oblíbená, přezdívalo se jí krabice na doutníky

Novinky, Text: Radomíra Sedláková, editace: tnk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V klasické vilové čtvrti mezi pražskou Ořechovkou, Dejvicemi a Hradčany bylo na sklonku dvacátých let minulého století postaveno několik různých domů. Jeden z nich byl hned po dokončení předmětem kritiky a mnoha protestů, dokonce se mu říkalo „krabice na doutníky“. Dům si nechal postavit majitel továrny v Podbabě, Edmund Traub.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Vila s adresou: Pod hradbami 17, čp. 658, Praha 6-Střešovice

Článek

Majitel Traub si jako autora vybral jednoho z nejvýznamnějších představitelů německé klasické moderny, berlínského architekta Bruna Paula, se kterým dlouhodobě spolupracoval pražský stavitel Eugen Votický.

Rozlehlý dům vznikl ve třicátých letech minulého století. Staveniště bylo dost komplikované, bylo hodně strmé, celkový výškový rozdíl byl 12 metrů, navíc to byla z větší části navážka mezi starou a nově zakládanou ulicí.

Architekt sám zhodnotil, že pozemek vůbec nebyl ideální, ale i tak měl své kvality.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Interiéry jsou prosvětleny díky výraznému prosklení.

Pozemek se nachází blízko Pražského hradu s nádhernými výhledy na rychle se rozvíjející město. Výškový rozdíl architekt využil k přísně funkčnímu rozdělení domu.

Na severní stranu, do nejnižší polohy, umístil vjezd, za ním dal domu podobu velkoměstského čtyřpodlažního paláce s kamenným obkladem.

Inspirace italskou renesancí je patrná, přestože je dům bezozdobný a působí chladným a důstojným dojmem. Jediné členění nabízejí okna a jemné podokenní římsy.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Dobový snímek dokládá někdejší podobu stavby.

Přízemí je čistě užitné, jen se vstupní halou. Patro zase sloužilo společenským funkcím se třemi velkými, vzájemně propojitelnými místnostmi s vysokými okny.

Další patro bylo soukromé, s pravidelně řešenou řadou stejných čtvercových oken ložnic, za terasou na střeše vystupuje jedno podlaží, očividně nižší, potlačené i svou tmavou barvou.

Na druhé straně, ze zahrady, je stavba nižší a protáhlejší, má podobu přátelského vilového domu v zeleni. Interiéry byly zařízeny se stejnou velkorysostí a pohodlností, jakou dům vyjadřoval navenek.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Architektura je střídmá a strohá.

Stavba poskytovala majitelům pohodlí i soukromí, ale byla i reprezentativní. Traubovi se ze svého krásného domu těšili deset let. Židovská rodina stihla před válkou včas odejít. V roce 1945 se vrátila, ale to už bylo jen na krátko, na sklonku čtyřicátých let Prahu opustila definitivně.

Dům přestal sloužit bydlení, přešel pod správu diplomatických služeb a sloužil pro různé zastupitelské úřady. V roce 1992 byla vila zrekonstruována podle projektu architekta Ladislava Kalivody na sídlo delegace Komise evropských společenství, po vstupu České republiky do Evropské unie se sem nastěhovalo velvyslanectví.

Může se vám hodit na Sreality.cz:

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám