Po několika setkáních s klienty z města Hawthorn se ukázalo, že základ jejich rodinného života se odehrává na zahradě před domem. Bylo tam pěkně, teplo a spousta světla.

Teprve až ve chvíli, kdy se ochladilo, nebo zatáhlo, sešli se všichni obyvatelé pod střechou. Bylo zřejmé, že je s domem něco v nepořádku.

Na nové přístavbě upoutá neobvyklý tvar členité střechy.

Na nové přístavbě upoutá neobvyklý tvar členité střechy.

FOTO: Peter Bennetts

Architekti proto vymysleli přístavbu, která by objem domu zvětšila a hlavně, přidala mu tu část, kterou rodina tak citelně postrádala - slunný světlý prostor ke společnému životu.

Přístavbu ovšem bylo právě kvůli směru přicházejícího světla (v tomto případě je to ze severu) nutné poodsunout od domu. Vznikl tak částečně samostatný objekt, do nějž se může slunce opírat po většinu dne.

Tento prostor je spojen s původní částí domu chodbou, která připomíná tunel. Odtud název celého projektu - Tunnel House.

Podlaha přistavěné části je z vymývaného leštěného betonu.

Podlaha přistavěné části je z vymývaného leštěného betonu.

FOTO: Peter Bennetts

Do přístavby architekti umístili veškeré prostory určené k dennímu životu obyvatel domu - kuchyň, jídelnu a obývací pokoj, a ovšem také spíž, koupelnu s toaletou a prádelnu.

V původní stavbě, jíž nyní už nevadí temnější prostředí, zůstaly ložnice a místnosti charakteristické pro klidovou zónu každé domácnosti.

V nové přístavbě vznikla denní zóna domácnosti.

V nové přístavbě vznikla denní zóna domácnosti.

FOTO: Peter Bennetts

Samotný tunel pak slouží jako nenásilný, ale jasný přechod mezi oběma částmi, umožňující člověku, aby se stihl naladit, než přejde do druhé zóny.

Z chodby lze vyjít na zahradu, jež zůstala mezi oběma budovami zachovaná v podobě dvorku. Rodina tak o možnost pobytu venku na vzduchu nepřišla.

Majitelé domu přístavbou získali nový prostor a zároveň jim zůstala zachovaná část zahrady pro její každodenní užívání.

Majitelé domu přístavbou získali nový prostor a zároveň jim zůstala zachovaná část zahrady pro její každodenní užívání.

FOTO: Peter Bennetts

Zajímavě řešena je střecha přístavby, která má členitý geometrický tvar. I ten je uzpůsoben tomu, aby do nitra nového objektu pronikalo co nejvíce světla.

Spojovací chodba, tzv. tunel je z cihel.

Spojovací chodba, tzv. tunel je z cihel.

FOTO: Peter Bennetts

Architekti se svým návrhem cíleně vyhnuli snaze předstírat, že obě části domu vznikaly jako jeden zamýšlený celek, a naopak do puntíku zužitkovali příležitost vytvořit jasný dialog mezi „novým“ a „starým“.

Původní dům proto ponechali takřka v nezměněné podobě s jeho bílými dřevěnými obklady.

Přístavba, která je záměrně koncipovaná jako zahradní pavilon je z obou stran otevřena sety posuvných oken.

Přístavba, která je záměrně koncipovaná jako zahradní pavilon, je z obou stran otevřena sety posuvných oken.

FOTO: Peter Bennetts

Nová část je charakteristická naprostým otevřením obou stran posuvnými okny od stropu k podlaze. Celkově navozuje pocit lehkosti, jako kdyby byla jen „pouhým“ pavilonem.

Samostatnou kapitolou je spojovací tunel z cihel mezi nimi postavený, který v takovém prostředí působí skulpturálním dojmem.

Nová podoba domu, původní část je vlevo.

Nová podoba domu, původní část je vlevo.

Foto: Modo