Test Škody Yeti 2,0 TDI 4x4: lehký terén zvládá bez mrknutí oka

Obecný popis jízdních a praktických vlastností  Škody Yeti najdete v našem starším článku [celá zpráva]

Tento článek se zaměří především na jízdu mimo běžný silniční provoz.

Přestože jde o auto s vyšším těžištěm, chová se na běžné silnici Škoda Yeti podobně jako běžný hatchback. Velký podíl na tom má upravený podvozek z poslední Octavie Scout. Víceprvková zadní náprava byla v porovnání s Octavií upravena, má o 30 mm širší rozchod. Vepředu je klasicky zavěšení McPherson.

Elektrohydraulicky řízená lamelová spojka Haldex čtvrté generace je uložena u zadní nápravy ve společné skříni s rozvodovkou a diferenciálem. Za dobrých trakčních podmínek, jako například na suché silnici, se 96 % točivého momentu motoru přenáší na přední kola. V závislosti na konkrétní situaci může Haldex přenést až 90 % výkonu na zadní nápravu. Elektronická uzávěrka diferenciálu zase zabrání prokluzování jednoho z kol s nižší trakcí na přední nebo zadní nápravě.

Jak to funguje v praxi? Velmi dobře, pokud nečekáte od Yetiho výkony terénního vozu. Cesty se zhoršenou adhezí, tj. s blátem, pískem nebo sněhem, Yeti dělá všechno, co mu dovoluje světlá výška 180 mm, pohon obou náprav a běžné silniční pneumatiky – to jest potřeby většiny řidičů zvládá dostatečně. Jasné ovšem je, že křížitelnost náprav a nájezdové a přechodové úhly se v tomto autě nemohou rovnat s opravdovými terénními auty.

Připojení zadní nápravy je nepostřehnutelné a chvílemi se první mladoboleslavské SUV chová jako vůz se stálým pohonem obou náprav. Při jízdě na sněhu či blátě je v prudce projížděných zatáčkách Yeti mírně přetáčivý a kupodivu mu při vypnuté stabilizaci nechybí ani jistá hravost. Výhodou jsou i krátké převisy karoserie, díky kterým je sice objem kufru menší, jízdní vlastnosti ale toto řešení zlepšilo.

Yeti dovedl sjet a vyjet poměrně příkrá stoupání. Hodně pomáhá elektronický asistent – tzv. Off-road režim, jenž mimo jiné omezuje prokluz kol a citlivěji nastavuje brzdění jednotlivých kol pomocí systému ABS.

Problém může nastat se spojkovým pedálem – to pokud jej bude řidič ovládat necitlivě. Částečně pomáhá omezení výrobce, jenž elektronicky omezil rozjezdové otáčky. Drobnou výtku máme k absenci ocelového krytu motoru, který chybí v základní výbavě; připlácí se za něj v rámci „paketu pro špatné cesty“ pět tisíc korun.

Pozice za volantem se hledá poměrně snadno, volant je dvouose seřiditelný a také s předním sedadlem lze manipulovat v dostatečném rozsahu. Také výhled z vozu chválíme, přední sloupky jsou relativně úzké, takže dobře uvidíte i šikmo vpřed.

Yeti potěší i přes své nevelké rozměry prostorností a variabilitou á la Roomster (zadní sedačky jdou posouvat, sklápět i vyjímat). Kufr je ovšem mělký a nabídne jenom průměrný objem (405 litrů). Vzadu je místa dost, nejedna posádka by ale uvítala komfortnější sedačky. Lepší by mělo být i odhlučnění u většiny motorů. Mezi největší přednosti Yetiho patří kromě již zmiňované variability interiéru také vyspělý podvozek s výtečnými jízdními vlastnostmi a komfortním odpružením, výhled z vozu i terénní schopnosti verzí 4x4.

 Video bylo natočeno v areálu Motorlandu v Bělé pod Bezdězem.