Jak je to možné? Automobil Tesla S není do Singapuru oficiálně dovážen, a tak musel nechat auto speciálnímu úřadu, který mu vydal homologaci, otestoval ho a zařadil ho do seznamu povolených aut. To trvalo neskutečných sedm měsíců a výsledkem sice bylo technické osvědčení, ale také pokuta 15 000 SGD za vysoké emise. Úřad v Singapuru se totiž nenechá obalamutit marketingovými hláškami, že vůz je bezemisní. Nikoliv. Vůz vykazuje emise a to v té výši, kolik se musí vyrobit elektřiny k jeho provozu někde v elektrárně.

Podle procedur, které měří spotřebu energie, měla Tesla S spotřebu 444 Wh/km, což v přepočtu přes standardy R101 vydaných Ekonomickou komisí pro Evropu při OSN (UNECE) znamená 222 g/km CO2. Takže místo toho, aby jako jakýkoli jiný majitel elektromobilu měl v Singapuru slevu, musel doplácet.

Pro porovnání – Peugeot iOn v té samé zemi má finanční podporu 20 000 SGD (356 000 Kč), protože v přepočtu spotřebuje 135 Wh/km, tedy v přepočtu nepřímo emituje 67,5 g/km CO2. Proto se řadí do skupiny s nejvyšší státní podporou.

Jen lokálně

Elektromobily se jen v Evropě prezentují jako bezemisní. Všude jinde ve světě už bylo od tohoto tvrzení upuštěno. V USA, kde se každý vozí na jakémkoli špatném slovíčku, jsou elektromobily označovány jako „lokálně bezemisní“. Bohužel i tam zatím chybí jakákoli norma pro přepočet spotřeby elektrické energie na emise vypouštěné z elektráren.

Nejdále jsou opět v Japonsku, kde je již připravena norma, která by měla zavést tyto přepočty pro elektromobily i plug-in hybridy. Japonsko se totiž v současné době potýká s velkým problémem ohledně elektromobilů, které se během dne připojují na zásuvky a odebírají elektřinu ze sítě v nejnevhodnější dobu.

Japonsko po havárii ve Fukušimě nemá zrovna přebytek elektrické energie a zatížení je výrazně znát. V novém zákonu pak prý má být koeficient, který bude každý rok určovat japonský ekvivalent energetického úřadu, jenž určí poměr klasicky a ekologicky vyrobené energie v zemi.