Změny na nehtech, které byste neměli ignorovat

Za pigmentovými pruhy na nehtech nejčastěji stojí hormony či některé léky. Jsou-li ale pruhy hnědé nebo tmavé a vedou-li od kutikuly (jemné nehtové kůžičky) k volnému okraji nehtu, přičemž se postupně rozšiřují, může se jednat o zhoubný melanom.

„V pokročilé formě melanomu se může skvrna rozšířit i na celou oblast kutikuly či na kůži kolem nehtu. Je to známka toho, že nádor roste a šíří se,“ varuje na svém blogu dermatoložka Phoebe Richová, ředitelka kliniky pro nehtové poruchy z Oregonské univerzity v USA.

Pokud nehty celkově zhnědnou anebo se na nich objevují kulaté hnědé skvrny, pak se zřejmě jedná o projev psoriázy (lupénky).

Objeví-li se tak na vašem nehtu jakákoliv hnědá skvrna a nejedná se o stínku způsobenou nějakým úrazem, nechte si ho vždy prohlédnout kožařem.

Jedná se o poměrně častý problém, který z velké části způsobuje špatná či nedostatečná strava nebo chemikálie, se kterými přijdou ruce do styku.

Křehké nehty tak trápí jednak dívky, které drží drastické diety či mají poruchu příjmu potravy, a pak také ty, které mají anémii (chudokrevnost) z nedostatku železa či onemocnění štítné žlázy.

Nehty jsou složeny z keratinu, tedy bílkoviny, která se vytváří ze zrohovatělé buňky, a neobsahují tak vápník, jak se mnozí mylně domnívají. Na zesílení nehtů vám tedy konzumace vápníku skutečně nepomůže.

Škodit nehtům ale může i současné nadužívání dezinfekce či časté používání odlakovačů na nehty, a to dokonce i těch, které neobsahují aceton.

Svislé rýhy se na nehtech objevují s vyšším věkem, jedná se o zcela běžný jev. Pokud se ale na nehtu objeví vodorovné rýhy známé jako Beauovy linie, může to značit problém.

Za nejčastější spouštěče vodorovných rýh jsou považovány vysoká teplota, chemoterapie, vážné onemocnění, velká operace, transfuze krve či jakýkoliv větší stres.

Nemusí se přitom vytvořit jen jedna taková rýha, ale hned několik nad sebou, které vytvářejí efekt zvlněných či hrbolatých nehtů.

Bílé skvrny nesouvisí s nedostatkem vitaminů, jak mnozí tvrdí. Ve skutečnosti se jedná o tzv. bodovou leukonychii, tedy problém související s poruchou růstu nehtu.

Mohou být kulaté nebo také vytvářet bílé příčné proužky, kterým se říká Meesovy proužky a vznikají například po otravách těžkými kovy, po infarktech a horečnatých stavech, ale mohou být i vrozené.

U chronických ledvinových nemocí může být skoro celý nehet mléčně bílý.

Zažloutlé silné nehty, které velmi pomalu rostou, mohou souviset s plicním onemocněním. Například s tzv. syndromem žlutých nehtů neboli primárním lymfedémem spojeným se žlutými nehty a pleurálním výpotkem (z oblasti pohrudnice).

Nemocného tak kromě žlutých nehtů obvykle trápí i otoky dolních končetin a následně i tvorba lymfedému v oblasti dutiny břišní.

Jedná se obvykle o deformitu způsobenou nevědomým chronickým třením ukazováčku o kutikulu (jemnou kůžičku kolem prstu) palce.

Jedná se o tzv. paronychii, tedy zánět nehtového lůžka. Dochází k němu nejčastěji při zatlačování kutikuly (jemné kůžičky kolem nehtu). I tato kůžička má totiž svou funkci. Funguje jako těsnění chránící právě nehtové lůžko před nejrůznějšími nečistotami, včetně bakterií, plísní a kvasinek.

Jako první pomoc v léčbě tohoto zánětu provádějte 2–3krát denně koupel prstu v horké vodě, díky čemuž snížíte otok i bolestivost, následně prst ošetřete protizánětlivou mastí. Lékař vám v tomto případě může napsat i mast s antibiotiky.

Chcete-li problému předcházet, pak se nikdy nesnažte kůžičku u nehtů zastrkávat ostrým nástrojem, stejně tak ji nikdy nestříhejte!

Správná péče o kůžičku kolem nehtu spočívá v tom, že si po osprchování nehet otřete ručníkem, čímž jemným způsobem odstraníte odumřelou kůži z okolí nehtu.