Stále přibývá lidí citlivých na počasí

U řady z nich zhoršují tyto změny zdravotní stav. Odborníci odhadují, že lidé citliví na počasí tvoří zhruba třetinu populace.

Více jich bývá mezi seniory a mezi ženami, které vůči nim bývají vnímavější. Důvod, proč těchto osob přibývá, se zdá být jednoduchý: menší schopnost organismu pružně reagovat na změny počasí a přizpůsobit se jim.

Příčinou horší adaptace však není jen věk, ale také zhoršující se životospráva většiny z nás a větší choulostivost, daná nepřirozeným životem zejména v moderních městech. Podle RNDr. Víta Květoně, CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze o mnohém vypovídá fakt, že lidí citlivých na počasí je na venkově třikrát méně než ve městě. Tráví víc času venku, mají víc pohybu a bývají o něco otužilejší.

Někteří kardiologové doporučují svým pacientům, aby si při prudkém poklesu atmosférického tlaku vzali acylpyrin. A vyvarovali se větší fyzické námahy nebo stresů.

Někteří kardiologové doporučují svým pacientům, aby si při prudkém poklesu atmosférického tlaku vzali acylpyrin. A vyvarovali se větší fyzické námahy nebo stresů.

Na pocity nebo i zdraví citlivých lidí nepůsobí nepříznivě jen prudký pokles tlaku vzduchu. Když se blíží bouřka a začínají po sobě klouzat různě teplé vrstvy vzduchu, stoupá v ovzduší počet negativně působících iontů s kladným nábojem. Pokud není vlhko a mezi kladným nebem a zápornou zemí nepřeskočí blesk, zůstane vzduch nepříjemně ionizovaný.

V té chvíli navíc existuje vysoké napětí mezi nebem a zemí. Rušivě zřejmě působí i infrazvuky, které vznikají při tření vrstev vzduchu s různou teplotou. Neslyšíme je, ale vnímáme je.

A tak bychom mohli pokračovat. Jde prostě o několik vzájemně souvisejících jevů, které citlivého člověka ovlivňují jako celek. Představují pro něj negativní zátěž a někdy nezanedbatelné riziko.

Změny počasí často souvisí s erupcemi na Slunci. Ty zesilují záření, kterému odborníci říkají sluneční vítr. Dokáže narušovat geomagnetické pole Země. Mění i elektrické poměry ve vodivé vrstvě atmosféry, v ionosféře. A nepříznivě působí například na kardiaky.

Geomagnetické změny v ionosféře také zprostředkovaně ovlivňují tlak vzduchu, množství vodních srážek, teplotu vzduchu atd. Ale dokážou rušit i rozhlasový, televizní a telefonní signál.

„Nemalou zátěž a riziko mohou pro citlivé lidi představovat hodně nízké nebo vysoké teploty, podobně jako období roku,“ říká Vít Květoň. „Třeba na jaře, hlavně v březnu, dochází častěji ke změnám počasí, tlaku a dalších jevů v atmosféře. Je to jeden z důvodů, proč tehdy umírá dvakrát tolik kardiaků než třeba v srpnu a v září.“

Změny počasí navíc vyvolávají změny bioelektrických poměrů v ovzduší a následně i změny těchto poměrů v krvi, čímž mohou zvýšit srážlivost krve. A tak bychom mohli pokračovat. Zásadní je však jiná otázka: jakou máme šanci těmto problémům předcházet nebo jak jim efektivně čelit.

„Lék na zdravotní potíže, které vyvolaly změny počasí, neexistuje,“ říká doktor Květoň. „Jejich nástup nebo průběh můžeme v různé míře oddálit, případně zmírnit díky otužování, lepší fyzické kondici, kvalitnějšímu odpočinku a vůbec lepší životosprávě. Při akutních potížích je vhodné si vzít léky, které nám předepíše lékař.“

Tým odborníků z Plzně zjistil, že lidé citliví na počasí zvládají své potíže daleko lépe v nadmořských výškách 800 až 1200 metrů nad mořem. Tedy v kopcích a v horách, kde jsou lesy a klid. Pokud v takovém prostředí stráví šest neděl, zlepší svou zdravotní kondici. A efekty takového pobytu přetrvávají delší dobu po návratu domů.

Výrazné a náhlé změny počasí nemusí způsobit potíže pouze kardiakům a lidem s postiženým oběhovým systémem. Zvýšený počet kladně nabitých iontů v ovzduší může u citlivých jedinců vyvolat bolesti hlavy, poruchy spánku nebo soustředění, případně deprese. Řadu lidí trápí závratě, nevolnost a problémy s dýcháním nebo svíravý pocit u srdce. Hodně jich také častěji chybuje.

Stoupá počet nehod, úrazů, případně sebevražd. Při silnější aktivitě slunečných skvrn umírá víc pacientů s nemocným srdcem. Poruchy v geomagnetickém poli Země dokážou vyvolat deprese, migrény, revmatické bolesti nebo záchvaty dny. Ale u někoho paradoxně i hyperaktivitu. Každý reaguje jinak.

Jarní a podzimní výkyvy teplot i tlaku vzduchu někdy lidem zhorší alergické problémy, které na jaře často vyvolávají různé druhy pylů, ale také přispějí k potížím s astmatem, k problémům se žaludkem a dvanácterníkem, případně s očima.

Vedle toho může vypadat banálně fakt, že některé lidi bolí už 24 hodin před přechodem studené fronty klouby, páteř, jizvy po operaci, ale nejčastěji hlava (odborníci mluví o tzv. předzvěstných pocitech). Potíž je v tom, že tyto zdravotní komplikace ztrpčují postiženým život při každé změně počasí.