Hlavní obsah

Sezonní afektivní porucha letos potrápí více lidí než jindy

Novinky, Bohumila Kunertová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Teplota klesá, dny se zkracují, ubývá sluníčka. Pro někoho znak blížící se zimy a s ní spojených radovánek, pro jiné strašák v podobě sezonní afektivní poruchy. Co je zač a jak se s ní vypořádat?

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Sezonní afektivní porucha (SAD) je forma deprese, kterou lidé prožívají specificky v určitém období. Obvykle právě nejvíce na podzim a v zimě, kdy mnohým chybí právě třeba dostatek slunečního světla. U některých lidí se ovšem může vyskytnout i v letních měsících a odezní se změnou ročního období, uvádí server Independent.

Mezi hlavní příznaky patří deprese, potíže se soustředěním, skleslost, ale také úzkost, ztráta libida, zvýšená únava nebo vyšší chuť na sladké.

Zase ta deprese aneb Co nám ničí psychické zdraví

Zdraví

Že nejde o občasnou depresi, ale právě sezonní afektivní poruchu, lze rozpoznat právě podle načasování. Objevuje se v rozmezí září až listopadu, odeznívá mnohdy až počátkem jara, a pravidelně se v tomto období opakuje.

Co s tím?

Hlavními léčebnými postupy bývají různé formy terapií - například kognitivně behaviorální nebo také světelná terapie, která simuluje sluneční záření.

V některých případech se používají i různé medikamenty, ne pro každého jsou ale podle příznaků vhodné.

S nedostatkem světla se hůře vyrovnává až 60 procent populace

Zdraví

U některých lidí rovněž pomáhá změna životního stylu, například zařazení pravidelného pohybu, zdravá strava a co největší vystavování přirozenému dennímu světlu, například při pravidelných procházkách.

SAD a pandemie koronaviru

„Myslím, že letos můžeme bez nadsázky očekávat nárůst výskytu sezonní afektivní poruchy. Projeví se na tom především pandemie a celkový vliv situace vzniklé na počátku roku na společnost,” vysvětluje pro CNN Jaime Blandinová, psycholožka z amerického Decaturu ve státě Georgia, hlavní příčiny pravděpodobného nárůstu.

„Někteří lidé depresemi nikdy netrpěli. Až doteď,” doplňuje odbornice s vysvětlením, že během pandemie koronaviru lidé zažívají větší emoční zátěž než obvykle. Jakkoli je v boji proti nákaze covidem-19 potřebné se neshromažďovat a dodržovat sociální odstup, pro duševní zdraví je takové chování velmi náročné.

Jak zvládnout stres, obavy o budoucnost a vypnout přetíženou hlavu

Zdraví

Jak dodává, některá opatření, která jsme museli jako společnost učinit proti ochraně před koronavirem, pro nás jako lidi ale nejsou ve výsledku dobrá. Už jen proto, že nový „normál” znamená pokles interakce mezi lidmi. Tu nahrazuje pohled do monitorů a displejů telefonů, abychom alespoň nějakým způsobem zůstali v kontaktu s našimi rodinami a blízkými.

To všechno v nás ale nakonec i tak zanechává znatelnější pocit osamělosti, kvůli kterému bude v letošním roce mnoho lidí více zranitelných vůči SAD, popisuje Blandinová.

Jak to zlepšit 

Pokud vás SAD nikdy nepostihla, a chcete se jí vyhnout i nadále, zkuste toho docílit některými „triky”.

Jak radí Blandinová, zkuste si například vytvořit seznam věcí, které vás zabaví a pozvednou vám náladu. Ať už to jsou dlouhé ranní procházky, nebo třeba skvělá horká koupel. Cokoli, co bude znamenat aktivitu mimo všudypřítomné obrazovky, se počítá.

Odborníci varují před výrazným nárůstem úzkostných poruch u mladých lidí

Zdraví

Stejně tak pomůže všímat si drobných věcí kolem sebe. Někomu udělá radost pohled na krásnou květinu, jinému pohled na podzimní přírodu. Důležité je umět si takových věcí nejen všímat, ale rovněž je ocenit a vychutnat si je.

Při zkráceném dni rovněž pomůže, když půjdete tzv. světlu naproti. Uvařte si ranní kávu a vychutnejte si ji u okna nebo na terase, nebo tam přesuňte jídelní stůl. Pokud se vám poštěstí, a budete venku za jasného svitu slunce, zkuste si nenandávat na chvíli sluneční brýle a vnímejte sluneční paprsky všemi smysly.

Stejně tak je dobré se mít na co těšit. I když letos spousta věcí nebude jako obvykle, zkuste si i tak naplánovat netradiční Halloween jen s rodinou, případně jiný významný svátek či den. „Najít věci, na které se budeme těšit, je pro nás všechny skvělým zlepšovačem nálady,” navrhuje psycholožka.

Nesnažte se řešit stres z koronaviru alkoholem, vše ještě zhorší

Koronavirus

A pokud nic z toho nepomůže, nebojte se vyhledat pomoc odborníků, kteří umí s bolavou a unavenou duší vždy pomoci. V době pandemie je jejich pomoc o to víc žádaná.

A když nevyjde osobní návštěva? Zkuste to přes počítač, formou chatu nebo ještě lépe videohovoru. A že je o ně zájem, dokládají i data Americké psychologické asociace. Zatímco před vypuknutím pandemie tvořila online terapeutická sezení zhruba 20 procent ze všech, po vyhlášení nouzového stavu či karantén na počátku roku vzrostl jejich podíl na 75 procent z celkového počtu.

Reklama

Související témata:

Související články

Šest příznaků syndromu ADHD u dospělých

Syndrom ADHD (porucha pozornosti a hyperaktivita) není jen záležitostí dětského věku. Trpí jím i celá řada dospělých, jen o tom ve většině případů nemají ani...

Výběr článků

Načítám