Proč je dobré se zajímat o původ potravin

Například drůbež v Brazílii a dalších zemích mimo EU může být krmena masokostní moučkou, což je u nás zakázáno, stejně tak může být například maso chlazeno vodou a je v něm pak i větší množství absorbované vody, za kterou platíte cenu jako za maso apod.

Sledovat původ potravin má tedy smysl zejména v okamžicích, kdy lze toto zboží získat i z lokálních zdrojů. Většina z nás si to již začíná uvědomovat a toto zboží preferovat. Je to samozřejmě dáno i vysokou kvalitou českých potravin.

Jak ukázal průzkum agentury STEM/MARK z roku 2020, spokojeno s kvalitou českých potravin je až 88 % populace. Je to dáno i tím, že místní zemědělci i farmáři neustále pracují na zlepšování podmínek pro pěstování rostlin i chovu dobytka.

Navíc mnozí z farmářů jsou i velmi kreativní a pro své zákazníky dělají opravdu maximum. Například jako farma rodiny Basařů z Prosečného na Vrchlabsku, která jako první zprovoznila automat na velmi kvalitní vyzrálé maso a ostatní farmářské produkty, který je v provozu 24 hodin denně.

Basařovi provozují jeden automat přímo na farmě, ve spolupráci s farmářem Hamplem ze sousedního Lánova otevřeli ve Vrchlabí také farmářský dům s dalšími pěti prodejními automaty.

Podobně smýšlející farmáře zaměřené na bioprodukci má přitom ve svém okolí každý z nás, s jejich nalezením vám zajisté pomůže web https://www.lovime.bio/.

Výhodnost lokálních potravin spočívá i v jejich naprosté čerstvosti, což bude patrné zejména nyní v jarních měsících u mnohých druhů bylinek a zeleniny.

Například v současné době se začíná sklízet na polích okolo Hostína na Mělnicku chřest, který se v jednom dni sklidí, vytřídí a okamžitě i expeduje do obchodů či na farmářské trhy. Tam se tedy ocitá hned druhý den po sklizni.

„Čerstvě sklizený chřest poznáte podle hodně pevných sevřených hlaviček a lesklého povrchu. Při naříznutí vytéká bílá míza. Navíc se nedá ohnout, praskne. Další známkou čerstvosti je i to, že čerstvé výhonky vržou, pokud je o sebe třete, a příjemně voní. Děje se tak pouhých 24-36 hodin po sklizni, pak tvrdne,” vysvětluje Jiří Šafář ze společnosti Český chřest.

Nákup byste si měli rozmyslet, pokud je chřest gumový, svraštělý a výrazně okoralý v řezu či pokud je prodáván ponořený ve vodě, což bývá známkou první pomoci, a tedy informace, že není nejčerstvější.

Se sklizní bílého chřestu se začíná v současné době a za několik dní se začne sklízet i zelený chřest. Sezona této byliny trvá až do začátku června.

„Obecně ovoci u nás prospívá klima a půda jižních Čech, zelenině Polabí, obilí Haná, chovu skotu spíše podhorské, horské oblasti, chmelnicemi se zase pyšní Žatecko a Roudnicko-Ústecko a vinicemi oplývá jižní Morava a Mělnicko,“ vyjmenovává Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.

Výborné produkty od lokálních zemědělců, ale i zpracovatelů naleznete v celé České republice. Někteří z nich se přitom zaměřují na tradiční postupy a receptury, které se jim dochovaly od jejich předků. Často se jedná o delikatesy, které nikde jinde neochutnáte.

Například ve Velkých Karlovicích se jedná o pravé valašské frgály, které tam peče pekařka Pavla Stoklasová. V Lesní boudě s fungující biofarmou u Pece pod Sněžkou zas například vaří polévku „dumlíkačku“ z tuřínu apod.

Pomoci zorientovat se v těchto produktech vám může pomoci označení Klasa, Regionální potravina nebo Chráněné označení, stejně tak jako u bio výrobků označení Biozebra a Biolist.

Vždy mějte na mysli, že nákupem potravin od místních zemědělců, farmářů, ale i dalších zpracovatelů využívajících lokální suroviny podporujete i ekonomiku a zaměstnanost v konkrétním kraji, ale také úpravu krajiny.