Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: Profimedia.cz

Proč a kvůli čemu nejčastěji pláčeme

Pláč je jednou z nejčastějších lidských emočních reakcí. Každý člověk v životě kvůli něčemu plakal. I proto se vědci rozhodli provést rozsáhlý psychologický průzkum, aby se dozvěděli podrobnosti o tomto důležitém aspektu lidského chování.

Ilustrační foto. Foto: Profimedia.cz
Proč a kvůli čemu nejčastěji pláčeme

Výsledky, které byly v rámci studie před nedávnem zveřejněny ve vědeckém časopise Psychotherapy, shrnují dosavadní poznatky o emočním pláči, a to za účelem identifikace oblastí důležitých pro další výzkum.

Zpráva zatím odhalila 13 klíčových poznatků, které se psychologové zatím o pláči dozvěděli. Jejich přehled přinesl server Psychology Today.

1. Mezi pět nejčastějších důvodů pláče patří ztráta (jak úmrtí blízkého člověka, tak i jeho ztráta v důsledku ukončení vztahu), bezmoc, fyzická bolest a nepohodlí, empatický pláč (reakce na emoční stav někoho jiného) a pláč při mimořádně pozitivních či dojemných situacích (slzy štěstí).

2. Malé děti nevykazují rozdíly v pláči podle pohlaví.

3. V dospělosti je naopak znatelný rozdíl v pláči u mužů a žen. Zatímco ženy pláčou v průměru dvakrát až pětkrát do měsíce, muži maximálně jednou. Tento rozdíl začíná být určován v pozdním dětství a je spojován s rozdíly v socializaci (např. chlapcům je často opakováno, že nemají plakat atd.).

4. S pláčem souvisí i povaha člověka. Lidé s vysokou empatií pláčou snadněji v pozitivních i negativních situacích než lidé s menší empatií. Naproti tomu tzv. neurotici více pláčou v negativních situacích, v těch pozitivních ale nevykazují změnu oproti ostatním.

5. Pláč rovněž souvisí se stylem vztahu. Lidé, kteří jsou spíše vyhýbaví, pláčou méně. Ti v bezpečném nebo naopak úzkostném vztahu pláčou více.

6. Lidé žijící v bohatých demokratických zemích pláčou častěji než ti z jiných zemí.

7. Když někoho vidíme plakat, mění to náš názor na něj. Lidé, kteří se nebojí před ostatními plakat, bývají upřímnější a méně agresivní. Má to ale i svá negativa – častý pláč může být pro někoho i známkou emoční nestability.

8. Při pláči velmi záleží na prostředí, kde k němu „dochází“. Například pláč na pracovišti je vnímán mnohem více negativně než pláč v soukromí.

9. Zhruba 50 procent lidí se cítí lépe poté, co se vypláčou.

10. Naopak 10 procent lidí se po pláči cítí mnohem hůře.

11. Zda bude mít pláč pro daného jedince nějaký pozitivní přínos, záleží často na lidech okolo. Pokud prokážou podporu a pochopení, plačící osoba se bude následně cítit mnohem lépe.

12. Při psychoterapeutických sezeních pláče 15–30 procent zúčastněných.

13. Pláč při sezení s odborníkem je obecně spojován s lepšími výsledky terapie.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků