Hlavní obsah
Plakát Foto: Archiv akce

Děti matek, které v těhotenství jedly probiotika, tedy tablety s bakteriemi mléčného kvašení, měly méně alergií a ekzémů. Na tuto a další studie upozorňoval švédský pediatr profesor Bengt Björsten z Centra pro výzkum alergií ve Stockholmu na mezinárodní konferenci Probiotika a zdraví v Bruselu.

Plakát Foto: Archiv akce
Probiotika nepodporují jen imunitu

K podobnému závěru dospěli také finští vědci u dvou až čtyřletých dětí, u kterých pravidelná konzumace výrobků s laktobacily snížila riziko vypuknutí atopického ekzému, tedy ekzému alergického původu, téměř o polovinu. U dětí, které ekzém měly, se jeho stav zlepšil po dvou měsících.

Podle Björstena je vytváření správného bakteriálního prostředí v našem trávicím a vylučovacím traktu velice důležité pro normální vývoj našeho imunologického systému v dětství. Na základě posledních studií se zdá být reálný i předpoklad, že nás probitika mohou do určité míry chránit před rozvojem alergií a dokáží také rozvíjet normální reakce místo alergických. Tyto hypotézy však musí prověřit a upřesnit další výzkumy.

Laktobakterie už při porodu

"Vědci už dnes vědí, že pochva je prvním místem, kde při porodu dochází ke kontaktu nebo jakési první vakcinaci dítěte laktobakteriemi," říká Mgr. Pavel Suchánek, odborník na výživu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. "Po ní následují prsní bradavky. I proto je přirozený porod, přiložení dítěte k prsu a jeho kojení tak důležité pro správný rozvoj jeho zažívání stejně jako imunitu. Zvláštní roli v tom hrají prebiotika, sacharidy, které vytvářejí příznivé podmínky pro uplatnění a rozvoj baktérií mléčného kvašení, tedy probiotik."

Přirozeným prebiotikem je mlezivo, které teče matce z prsu před tím, než se v něm objeví mateřské mléko. Prebiotiky, o něž se obohacují některé druhy umělé výživy, lze zlepšit stav mikroflóry například u nedonošených dětí nebo u dětí narozených pomocí císařského řezu. Ta pak zlepšuje nejen jejich trávení, ale také to mírní nebo předchází řadě zdravotních komplikací, které by je čekaly. Logicky to pomáhá i lepšímu rozvoji jejich imunitního systému.

Nelítostná bitva

Abychom pochopili, proč je naše trávení, respektive látková výměna, tak těsně spjaté s naší imunitou, musíme si uvědomit, co se v našem trávicím a vylučovacím traktu vlastně děje. Odehrává se v něm nelítostná bitva bakterií. Proti ní je život dravců, kteří v divoké přírodě bojují o přežití, idylkou. Je to bitva složitá a rozsáhlá.

Snižují nebezpečí žaludečních vředů

  • Bakterie mléčného kvašení, tedy probiotika, nezvyšují jen naši odolnost proti střevním potížím nebo infekcím, ale také:
  • zlepšují naše trávení, mírní nadýmání a zácpu
  • normalizují konzistenci stolice a její průchod střevním traktem
  • redukují hnilobné procesy například při trávení tučných druhů mas
  • snižují riziko žaludečních vředů, ale také rakoviny střev, případně zánětlivých střevních nemocí
  • zmenšují hrozbu propuknutí alergie nebo atopického ekzému u dětí, někdy dokáží jejich potíže mírnit
  • zlepšují odolnost vůči infekcím močových cest a pohlavních orgánů

Kdybychom náš trávicí a vylučovací trakt rozvinuli na fotbalovém hřišti, zabíral by plochu asi 400 metrů čtverečných, tedy přibližně dvou tenisových kurtů. Na této ploše se miliardy bakterií snaží uchvátit svá území. Ideálním výsledkem neustálého souboje je rovnováha mezi těmi mikroorganismy, jež nám prospívají, a těmi, které nám mohou škodit. Klíčový význam mají bakterie mléčného kvašení, protože brání škodlivých bakteriím v tom, aby se přemnožily.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků