Článek
Vědci zjistili, že mozek má schopnost učit se do devadesátky a pracuje stejně zdatně jako mozky mladší. Ani paměť nutně neupadá s věkem. Jen jak člověk stárne, má toho více k pamatování i zapomínání, které lze označit za úklid a zbavování se zbytečných informací. Přesto zhoršením paměti trpí po padesátce polovina lidí, po sedmdesátce už tři čtvrtiny.
Poruchy paměti se projevují nejčastěji zapomínáním slov a horším vybavováním správného výrazu. S věkem se zhoršuje schopnost pamatovat si čísla, je narušena schopnost soustředění nebo se zpomaluje myšlení.
"Velmi příznivě na paměť působí, pokud člověk pracuje s lidmi. Komunikace s lidmi je tedy tím nejpřirozenějším tréninkem paměti. Proto taky povolání jako jsou zdravotní a sociální pracovníci, politici či novináři chrání před rozvojem demence," řekla primářka pražského Gerontocentra Iva Holmerová.
V posledních letech je čím dál více populární mozkový jogging
Už od třiceti let by si měl člověk začít vědomě trénovat paměť. V podstatě stačí málo: deset až patnáct minut denně. K procvičování paměti jsou vhodné nejrůznější hry jako jsou křížovky, sudoku, osmisměrky atd.
Další možností je tzv. Mozkový jogging - dynamický program mentálního tréninku, který umožňuje rozvíjet poznávací schopnosti, zvyšovat kapacitu paměti, posilovat funkce vnímání, koncentrace, schopnosti postřehu, asociačního i logického myšlení, fantazie a tvořivosti. Lidé si zážitkovou formou osvojí techniky, které jim umožní pamatovat si lépe a více.
"O trénování paměti mají zájem hlavně senioři. Do kurzů ale přicházejí i studenti nebo maminky na mateřské dovolené před návratem do zaměstnání. Procvičit paměť si chtějí i lidé po padesátce, kteří cítí, že už vše nefunguje, jak by mělo. Chtějí stačit mladším kolegům a zvládnout nové věci," říká členka výboru České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Jana Vejsadová.
Další důležitou prevencí je také dostatek spánku, pravidelný pohyb či zdravá středomořská kuchyně a tolik oblíbené červené víno.