Hlavní obsah
Paní Karolína se svým prvorozeným synem Foto: archív paní Karolíny Vítové

Odmala trpěla bolestmi břicha. Příčinu lékaři odhalili až po smrti jejího syna

Jako malá trávila Karolína Vítová spoustu času na pohotovosti s bolavým břichem. Přestože podstoupila spoustu vyšetření, pravou příčinu lékaři nikdy nezjistili. Naučila se tak s občasnými problémy žít. Po narození prvorozeného syna se ale její problémy začaly stupňovat, proto opět podstoupila řadu vyšetření. Až CT ukázalo na mnohačetné křečové žíly v oblasti dělohy. Lékaři to ale přisuzovali proběhlému porodu císařským řezem a paní Karolínu uklidňovali, že se vše samo srovná. Nesrovnalo. Naopak se stala další věc, která život Karolíny velmi tragicky poznamenala.

Paní Karolína se svým prvorozeným synem Foto: archív paní Karolíny Vítové
Odmala trpěla bolestmi břicha. Příčinu lékaři odhalili až po smrti jejího syna

V roce 2014 podruhé otěhotněla. Těhotenství ale bylo od začátku problematické. Bolesti břicha se stupňovaly, paní Karolína pociťovala velký tlak v pochvě a pánvi a musela přestat pracovat. I přes opakované stížnosti na nesnesitelnou bolest jí tenkrát nikdo nepomohl. Ultrazvukové vyšetření žádný problém neodhalilo.

Ve 30. týdnu těhotenství ale začala paní Karolína krvácet a tak jí manžel zavolal záchranku. Bohužel přes okamžitou lékařskou pomoc se dozvěděla ten nejhorší ortel, její syn František zemřel. Z nezjištěných důvodů došlo k odloučení placenty a chlapečka se již nepodařilo zachránit. Trvalo dlouhou dobu, než se paní Karolína dokázala z této tragédie vzpamatovat a začala se opět zapojovat do normálního života. Jen co se jí to začalo trošku dařit, objevily se u ní opět velké bolesti břicha.  V ten okamžik se jí zhroutil svět. Opět absolvovala kolečko po doktorech, ale bez výsledku. Nakonec jí lékař doporučil antidepresiva a návštěvu psychoterapeuta.

Radu lékaře neuposlechla, naopak začala sama intenzivně pátrat po důvodech svých bolestí. Pravdu se dozvěděla až po vyšetření v Českých Budějovicích, kde jí lékaři diagnostikovali syndrom pánevní kongesce, což je onemocnění projevující se těžkou degenerací levostranné ovariální žíly, jež doprovázejí i rozsáhlé křečové žíly u dělohy. Lékař jí tehdy řekl, že od začátku měla jednoznačné příznaky tohoto onemocnění a s každým těhotenstvím velmi riskovala, že se její stav významně zhorší.

Na doporučení lékařů začala užívat účinná venofarmaka, která jí pomohla snížit bolest, zároveň začala nosit kompresivní spodní kalhotky a omezila pracovní dobu. V roce 2016 pak podstoupila chirurgickou léčbu v pražském Motole, kde jí při operaci lékaři uzavřeli levou ovariální žílu, díky čemuž se jí velmi ulevilo. Efekt tohoto zákroku vydržel ale pouhý půlrok. Pak se vše vrátilo. Lékaři jí tak nabídli, že mohou žílu opět uzavřít a do budoucna jí doporučili hysterektomii (odstranění dělohy). Bohužel ani tak nedokážou zaručit, že bolesti natrvalo ustoupí. Existují i další formy léčby, ale zatím bez záruky úspěchu.

Syndromem pánevní kongesce trpí pravděpodobně mnohem více žen, které svou pravou diagnózu neznají. Je to dáno především neznalostí lékařů.

„Nezjištění diagnózy stálo mého syna život a je velmi těžké žít s tím, že mi nikdo nevěřil a dělali ze mě blázna. Kdybych o tomto onemocnění věděla dříve, nikdy bych se nesnažila podruhé otěhotnět. Dodnes mě nemoc limituje v sexuálním životě, stále užívám venofarmaka a neustále pracuji na tom, abych získala zpět svou životní rovnováhu. Naučila jsem se se svým tělem pracovat jinak a snažím se nezbláznit se z každodenních bolestí. Jsem vděčná, že mám krásného syna, který je mou největší motivací pro boj s mým osudem a já se díky němu nevzdám,” uzavírá svůj příběh paní Karolína.

Pánevní kongesce

Je forma chronického žilního onemocnění postihující ženy. Uvádí se, že jí trpí dokonce 4 ženy ze 100, a to nejčastěji ve věku 30-35 let, v případě mladých štíhlých žen již ve věku kolem 25 let, po graviditě se bolesti zhoršují.

Bolesti se mohou objevovat již v dětství kolem 10-12 let věku s příchodem menstruace. Objevuje se bolest při močení, pohlavním styku, při ovulaci a menstruaci, pacientky mají časté nutkání na močení, dále se objevuje bolest zad zejména na levé straně a bolest břicha a podbřišku a velká únava.

Většinou bolesti odezní po menopauze. Do té doby jsou doporučována komplexní vyšetření, kompresní kalhotky, venofarmaka, antidepresiva či operativní řešení. Pro akutní úlevu se doporučuje mít nohy ve vyšší poloze.

Zdroj: http://zilniporadna.cz/ 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků