Článek
K výsledné hodině došli vědci sledováním cirkadiánního (biologického) rytmu. Jde o biorytmus, při kterém dochází ke kolísání hladiny aktivity a bdělosti organismu. A právě kolem třetí odpoledne dochází k poklesu tohoto rytmu. Navíc, mnozí lidé zhruba v této době zažívají často poobědovou únavu a snižuje se u nich schopnost koncentrace, proto je vhodné si právě tehdy trochu odpočinout, uvádí server Independent.
Co se týče trvání odpočinku, měl by se pohybovat v rozmezí 20 - 30 minut. Jakýkoli delší čas zvyšuje šance, že dotyčný upadne do hlubokého spánku, kvůli kterému by mohl při rychlém či nuceném probuzení cítit větší únavu a vyčerpání než před odpočinkem.
Jakkoli je odpolední odpočinek příjemný, zvláště po probdělé noci, odborníci také nedoporučují spát příliš dlouho. Večerní usínání by totiž mohlo být o to náročnější.
Zdravotní přínosy
Vzhledem k tomu, že si stále více lidí zkracuje z různých důvodů dobu nočního odpočinku, čímž svému tělu v mnoha ohledech škodí, může se zdát i takové malé odpolední zdřímnutí jako přínosné.
„Nedostatek spánku má špatný vliv na vaši náladu, koncentraci, zdraví i imunitní systém,” dodal Rajkumar Dasgupta, odborný asistent klinické medicíny na Keckově lékařské fakultě na univerzitě v jižní Kalifornii.
Jak dodávají odborníci, i po krátkém zdřímnutí jsou lidé bdělí, kreativnější, lépe si pamatují různé věci, jsou schopni se více naučit. Je také méně pravděpodobné, že udělají nějakou chybu nebo způsobí nehodu.
