Článek
Dlouhý covid, nebo také postcovidový syndrom, je stav, kdy některé lidi i dlouho po rekonvalescenci trápí zdravotní potíže, spojené právě s proděláním nemoci. Může jít o dýchací, nervové, ale třeba i duševní potíže, různé metabolické či kardiovaskulární choroby. Běžně se pak hovoří i o příznacích, které provázejí samotnou nákazu covidem, jako je únava, bolesti hlavy, dušnost, ztráta čichu apod.
Jak zjistila jedna z nedávných studií, existují možné biologické faktory, které mohou zvyšovat u některých lidí právě riziko dlouhého covidu.
Třetina lidí má „covidové potíže” i čtvrt roku po nemoci
Tým odborníků sledoval více než dvě stovky pacientů po dobu tří měsíců poté, co jim byl diagnostikován covid-19. Během té doby vědci zjistili, že určité biologické faktory mají možnou spojitost právě s dlouhodobým covidem. Podle jejich tvrzení to je tak první krok k tomu, jak předcházet, případně jak léčit některé pacienty trpící vleklými potížemi po covidu.
Studie publikovaná v časopise Cell naznačuje, že jednou ze společných vlastností byla vysoká hladina RNA v krvi pacientů v raných stádiích onemocnění, což ukazuje na vysokou virovou zátěž.
Dalším faktorem může být i přítomnost protilátek, které jsou příznačné pro určitá autoimunitní onemocnění a které napadají vlastní imunitní systém těla.
Třetí v pořadí je pak anamnéza tzv. viru Epsteina-Barrové (EB virus), jenž je známý jako lidský herpesvirus 4, který stojí za infekční mononukleózou.
Test může z krve odhalit dlouhý covid
Posledním z faktorů byla cukrovka 2. typu. Nejen u ní je ale třeba ještě dalších studií, které by prokázaly, že nejen ona může být jedním z mnoha zdravotních rizik, která vedou k dlouhodobému covidu.
Doktor Jim Heath z Institutu pro systémovou biologii v americkém Seattlu uvedl, že výzkum především „zdůrazňuje důležitost měření jednotlivých specifik již v rané fázi onemocnění, aby se zjistilo, jak s jednotlivými pacienty zacházet“.
„Provedli jsem tuto analýzu z jednoduchého důvodu. Víme, že spousta lidí následně přijde k lékaři s tím, že jsou neustále unavení či cokoli dalšího z uvedených příznaků, a často dostanou jen odpověď typu, že mají více odpočívat,“ cituje server Independent, což podle Jima Heatha nic neřeší.
Odborníci z různých institucí
Do studie se zapojily desítky odborníků z různých institucí a zkoumali všechny pacienty, kteří hlásili některé z 20 nejčastějších příznaků dlouhého covidu, jako je únava, mozková mlha (horší soustředění, pomalejší reakce atd.) nebo třeba dušnost.
Podle doktora Heatha hlásilo 37 procent pacientů tři nebo více příznaků i tři měsíce po nákaze koronavirem. Dalších 24 procent pak uvádělo nejčastěji jen jeden nebo dva příznaky, zbylých 39 procent pak bylo bez příznaků.
Vlastní gól imunitního systému. Studie potvrdila, proč má někdo covid těžký a dlouhý
U těch, kteří hlásili tři a více příznaků, pak byl v 95 procentech již v počátcích nákazy zjištěn alespoň jeden ze čtveřice uvedených rizikových faktorů.
Podle Úřadu pro národní statistiku může riziko dlouhého covidu výrazně snížit očkování. U vakcín od Pfizeru a Moderny je až o 41 procent nižší riziko, že budou pacienti hlásit uvedené příznaky i tři měsíce po pozitivním testu. U AstraZeneky je to 37,7 procenta.
