Hlavní obsah

Cévní mozkové příhodě lze předejít

Právo, Václav Pergl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Cévní mozkové příhodě se lidově říká pepka nebo josefka, ale nejčastěji mrtvička. Lékaři však toto označení nemají příliš rádi. Prý se vžilo v dobách, kdy většina postižených zemřela, protože nebyly k dispozici potřebné léky.

Článek

"Dnes by se však podobný název už používat neměl," vysvětluje docent Roman Herzig z neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Medicína už má totiž k dispozici účinnější a modernější léky, kterými může zachránit dříve ztracené životy. Proto prý je správné říkat cévní mozková příhoda nebo iktus.

Cévní mozková příhoda je náhlé přerušení průtoku krve v jisté části mozku, která má často za následek jeho poškození. Rozlišují se dva druhy: při prvním jde o krvácení do mozku (týká se zhruba 20 procent postižených), v druhém případě krevní sraženina ucpe cévu v mozku (postihne až 80 procent nemocných) a ten se nemůže prokrvovat.

Příznaky jsou jasné

Příznaky náhlé nedokrevnosti části mozku se projeví okamžitě. Poznal to i pan Hovorka, který ráno odešel do práce jako obvykle. Po pěti minutách chůze mu ale začala těžknout ruka, po chvíli ztrácel cit a schopnost ovládat levou nohu. Následoval pád a rychlý převoz na jednotku intenzívní péče do nemocnice. Kdyby se mu nedostalo okamžité pomoci, kdo ví, jak by to s ním dopadlo.

Příznaky tak vážného poškození zdraví jsou na první pohled viditelné. Jde o:

  • náhlou slabost nebo necitlivost tváře, paže nebo nohy na jedné polovině těla;
  • náhlý zmatek, potíže s mluvením, problémy se čtením nebo psaním, někdy je ztráta mluvení úplná;
  • náhlé rozmazané vidění nebo ztráta zraku, zpravidla na jednom oku nebo obou očích, výjimkou není zdvojené vidění;
  • problémy s chůzí, vrávorání nebo závratě, objevit se může i ztráta rovnováhy nebo koordinace chůze;
  • náhlé těžké bolesti hlavy, bez zřejmé příčiny. Pacient má pocit, jakoby mu něco v hlavě vybuchlo. Bolest hlavy může být doprovázena ztuhlostí krku, zvracením;
  • poruchu myšlení, paměti a potíže s dýcháním.

Při postižení levé poloviny mozku ochrne pravá část těla a opačně. Je-li zasažen mozeček nebo mozkový kmen, má pacient závratě, zvrací a dvojitě vidí.

Někdy je přívod krve do mozku přerušen jen krátce. Uvedené příznaky jsou nepatrné a pak vymizí. Pacienti takové události podceňují, mávnou nad nimi rukou s tím, že šlo jen o chvilkovou slabost. Lékaři ale burcují na poplach: jde o varovnou mozkovou příhodu. Nesmí se v žádném případě podceňovat. Je předzvěstí těžší příhody, která už proběhne se všemi důsledky.

Nejmodernější léčbu poskytujeme i u nás

Ve vyspělých státech Evropy včetně ČR se začala uplatňovat nejmodernější léčba, tzv. trombolýza. "Jde o podání léku do cévního řečiště, který rozpustí uzávěr tepny a obnoví krevní průtok v postižené tkáni," říká MUDr. Miroslav Kalina, primář neurologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce, kde s touto léčbou jako první v ČR začali. Dnes už je zavedena na mnoha velkých specializovaných pracovištích.

Zákrok může probíhat dvěma způsoby. "Při první tak zvané intravenózní neboli žilní trombolýze vpravíme pacientovi trombolytikum do žíly, nejčastěji na ruce, při druhé - intraarteriální - tepenné - trombolýze, aplikujeme lék prostřednictvím speciálního mikrokatetru, který vedeme z třísla přímo do krevní sraženiny v mozkové cévě. Proto působí přímo na místě a je účinnější," vysvětluje primář Kalina. Upozorňuje však, že trombolýza není zdaleka vhodná pro každého pacienta. Podstoupit ji může jen 3 až 4 procenta nemocných.

Podmínkou je, aby se nemocný dostal do nemocnice včas -trombolytikum musí být podáno do tří hodin od vzniku mozkové příhody. Pokud se lékař rozhodne pro druhý postup, má čas přece jenom delší, a to až šest hodin.

Metoda představuje velký průlom v léčbě cévní mozkové příhody - dokáže zachránit pacienty, kteří by bez ní zůstali ochrnutí na jednu stranu těla, měli poruchu řeči nebo by dokonce zemřeli.

Jakmile se objeví varovné signály iktu, je třeba okamžitě zavolat záchranku a dopravit pacienta na neurologické či interní oddělení nejbližší nemocnice. Do příjezdu záchranky zajistit nejen dýchání pacienta, ale také to, aby si neublížil pádem nebo nekoordinovanými pohyby.

Centra vzniknou během roku

Čas při mrtvici hraje velkou roli. Proto mají v České republice vzniknout tzv. iktová centra, kam by se pacienti s cévní mozkovou příhodou okamžitě přivezli a byla jim poskytnuta všestranná péče. Zatím tomu tak není a v řadě okresních nemocnic většinou nechávají pacienta jen se základním ošetřením svému osudu. Nová centra by měla vzniknout ještě v tomto roce a pokrýt celou republiku.

Rizikové faktory

  • vysoký krevní tlak;
  • vysoká hladina cholesterolu v krvi;
  • cukrovka;
  • nadměrná konzumace alkoholu;
  • kouření;
  • nedostatek pohybu;
  • onemocnění srdce;
  • obezita.

Reklama

Související články

Víno chrání nejen před infarktem

Víno nás ochraňuje před srdečním infarktem. Každá sklenka vína, kterou sledovaní muži vypili během týdne, snížila toto riziko v průměru o šest procent....

Kornatění tepen je dědičné

Riziko zvápenatění srdečních věnčitých tepen, stejně jako průběh a závažnost tohoto onemocnění, je zakotveno už v genetické výbavě každého člověka. K tomuto...

Srdce léčí nová terapie

U zdravých lidí pracuje srdce jako čerpadlo, které zajišťuje proudění krve v těle. Srdeční komory se stahují najednou, pravá pumpuje krev do plic a levá...

Výběr článků

Načítám