Novou vyhlášku ministerstvo vydalo k 1. srpnu, ale účinná bude až od listopadu. Je to proto, aby se jednotlivá zdravotnická zařízení mohla na ni připravit a vědecká rada České lékařské komory mohla vypracovat vzory jednotlivých informovaných souhlasů, které už se běžně používají v německých nemocnicích a ordinacích.

"Až doposud takovýto informovaný souhlas nebyl nijak zákonně upraven, přestože některé nemocnice, zhruba jedna třetina, už ho pacientům dávaly," řekl Rath. Každá nemocnice ale měla svůj vlastní a teď se na jednotlivé výkony informovaný souhlas zavádí jednotný.

Lékař musí zákrok podrobně vysvětlit

Lékař musí pacientovi podrobně vysvětlit zákrok, který mu bude dělat, jeho rizika, výhody i alternativy. Pacient se pak může svobodně rozhodnout, zda zákrok podstoupí a jaký, anebo ne. U dětí souhlas podepisují jejich zákonní zástupci, tedy většinou rodiče.

"Půjde o lékařské zákroky, kde hrozí nějaká komplikace. To ale zároveň nemůže sejmout z lékaře odpovědnost za špatné provedení zákroku. Jde pouze o to, aby pacient věděl možná rizika. Pokud zákrok bude proveden špatně, je samozřejmé, že pacient se dál může obrátit na soud," řekl Rath.

Pokud pacient zákrok odmítne, lékař musí jeho přání respektovat a učinit o tom patřičný zápis. Odmítnutí musí obsahovat všechny náležitosti a podpis pacienta. Ministr si od toho slibuje pořádek v nemocnicích.

Pacient určí, koho informovat

Pacient zároveň určí, koho lékař bude informovat o jeho zdravotním stavu. To mohou být jak osoby jemu blízké, tak vzdálené. Nikdo jiný než ten, koho pacient určí, nesmí od lékaře informace dostat.

Ministr si postěžoval, že prezident republiky vetoval zákon, podle něhož by pozůstalí mohli nahlížet do dokumentace pacienta, aby tak zjistili, na co pacient přesně zemřel a s čím se léčil. A to proto, zda se podobné nemoci nemohou genově přenášet i na ně. "Snad v příštích letech se takový zákon podaří prosadit," uzavřel Rath.

Co má souhlas obsahovat

Informovaný souhlas pacienta se zákrokem musí obsahovat informace o:
- povaze onemocnění a jeho předpokládaném vývoji
- plánovaných postupech léčby a zda postupy mají nějakou alternativu tak, aby si pacient mohl zvolit z několika druhů léčby nebo vyšetření
- účelu zdravotního výkonu a jak bude probíhat
- možných rizicích léčby a jejím prospěchu
-  možném omezení způsobu života pacienta.