"Populárně řečeno, pokud se člověk v zimním období pohybuje celý den po Praze, působí to na něj nepříznivěji, než kdyby pracoval v uzavřené místnosti," shrnul výsledky Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny.

Odborníci téměř celý minulý rok průběžně sledovali 120 pražských strážníků, kteří tráví převážnou část pracovní doby v ulicích metropole. Záměrně si vybrali jen nekuřáky. Zjistili, že hlavně v zimním období, kdy se v ovzduší vyskytuje vyšší koncentrace znečišťujících látek, může dlouhodobý pobyt venku vyvolat genetická poškození. U strážníků se výrazně zvýšily měřené parametry, které signalizují například poškození chromozomů.

Zjištěná genetická poškození mohou přispívat ke zvýšenému výskytu nádorového bujení či kardiovaskulárních onemocnění. Podle Šráma se na zdraví neprojeví ihned, ale třeba za deset až dvacet let. Podstatné je ale to, že jejich nepříznivý vliv může člověk výrazně omezit vhodnou životosprávou a zdravým životním stylem, dodal.

Výsledky mají být předány i pražskému magistrátu. Šrám věří, že budou podkladem pro opatření, která by mohla vést ke zlepšení ovzduší v hlavním městě.

Cílem výzkumu, který podpořilo i ministerstvo životního prostředí, bylo zjistit, zda znečišťující látky, které se dostávají do ovzduší z topenišť a dopravy, přestavují pro populaci zdravotní riziko. Vypracováno bylo více studií, na kterých se podíleli i pracovníci Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Některé z nich naznačují, že se v posledních letech zhoršuje ovzduší i tam, kde se soudilo, že je zdravé prostředí, jako například na Prachaticku, poznamenal Šrám.